Padesát let ležely v mrazáku. Teď vědci konečně zkoumají měsíční vzorky z Apolla 15 a 17
Některé z vakuově uzavřených měsíčních vzorků nebyly na Zemi dokonce nikdy otevřeny. Jiné byly zase před padesáti lety pečlivě uloženy v mrazáku. A jejich analýza není nic jednoduchého.
Čtyři roky příprav
Vzorky byly celých padesát let uloženy v Texasu a nyní se nacházejí v laboratořích NASA. V Marylandu v Goddard Space Flight Center muselo být před jejich příjezdem dokonce vybudováno speciální zařízení pro umístění lunárních vzorků a jeho zřízení trvalo celé čtyři roky, píše Science Alert.
Teprve nyní tedy mohou vědci konečně začít analyzovat dlouho uchovávané poklady z misí Apollo v rámci příprav na mise Artemis. Ovšem některé z měsíčních kousků, které nyní analyzuje planetární vědkyně Natalie Curran, byly zmrazeny při příjezdu na Zemi v roce 1972 a je třeba je uchovávat za přesných podmínek. Zkrátka nejde o nic jednoduchého.
Aby vědci mohli manipulovat s těmito vzácnými vzorky, musí vstoupit do otevřeného mrazáku udržovaného na minus 20 stupních Celsia a mít na rukou dusíkem vyčištěné rukavice. Pouze když mají ruce zakryté tlustými gumovými rukavicemi, mohou se dotýkat měsíčních kamenů.
Je to důležitá praxe právě pro nadcházející misi Artemis, protože schopnost zpracovávat vzorky v chladu bude pro astronauty velmi důležité, to totiž jejich předchůdci z misí Apollo vůbec nedělali.
Co mohou měsíční vzorky prozradit?
Pomocí vzácných plynů se tým snaží změřit, jak dlouho byly kusy z povrchu Měsíce vystaveny kosmickému záření. Tyto znalosti by mohly pomoci odhalit, jak se podmínky na Měsíci v průběhu času měnily.
Další tým výzkumníků z Goddard's Astrobiology Analytical Laboratory studuje, zda měsíční vzorky obsahují těkavé organické sloučeniny a v jakých koncentracích. Časné studie v 70. letech minulého století totiž zjistily, že některé měsíční horniny obsahují aminokyseliny, které jsou důležitými stavebními kameny života na Zemi. Ale od té doby máme samozřejmě mnohem lepší technologie pro výzkum.
"Myslíme si, že některé aminokyseliny v měsíčních půdách mohly vzniknout z prekurzorových molekul, což jsou menší, těkavější sloučeniny, jako je formaldehyd nebo kyanovodík," vysvětluje Jamie Elsila, výzkumník z Astrobiology Analytical Laboratory. "Naším cílem výzkumu je identifikovat a kvantifikovat tyto malé organické těkavé sloučeniny stejně jako jakékoli aminokyseliny a použít data k pochopení prebiotické organické chemie Měsíce."
Nic z toho ale nevysvětluje, proč NASA měsíční vzorky celých padesát let nezkoumala. Může to souviset právě s technologiemi. Naše současné možnosti možná vědcům teprve nyní dovolí získat ze vzorků data, která starými technologiemi získat nešlo. A pravděpodobně tomu tak bude i nadále. Některé vzorky budou totiž znovu odloženy pro budoucnost, kdy by další vylepšená technologie mohla pomoci vidět něco, čeho jsme si dosud nevšimli.
Zdroj: Science Alert, Nation World News
