Vědci naučili algoritmus umělé inteligence poznat náladu prasat podle jejich zvukové komunikace

 Věda a Výzkum 
16. března 2022 07:55 / Radek Chlup
  0
📷
2 fotografie v galerii
Spokojenost u vepřů například naznačuje bručení  Unsplash
Vědci naučili algoritmus umělé inteligence dekódovat duševní pohodu prasat na základě jejich zvukové komunikace. Chtějí tak upozornit, že farmáři neberou dostatečné ohledy na psychický stav zvířat. Od nové studie si dánský tým slibuje automatizovaný systém v živočišném průmyslu, který by monitoroval zvuky na farmách a dalších živočišných zařízeních.

„Vycvičili jsme algoritmus pro dekódování prasečího chrochtání,” řekla Elodie Brieferová, expertka na komunikaci se zvířaty z Kodaňské univerzity, která se na studii podílela. „Nyní potřebujeme vyvinout tento algoritmus do aplikace, kterou by farmáři používali ke zlepšení životních podmínek svých zvířat.”

Vědci ve studii publikované v časopise Scientific Reports popisují, že získali 7 414 akustických podpisů od více než 400 vepřů. 

Nahrávky pocházely z farem a jiných komerčních objektů. Některé byly pořízeny v experimentálních zařízeních, v nichž zvířata pro účely studií dostávala hračky, odměny v podobě stravy či neznámé předměty k prozkoumání. 

Překlad zvířecích nálad

Různé zvuky zahrnovaly pozitivní situace, jako je kojení mláďat, opětovné sloučení s rodinou a negativní situace od rvaček mezi samci až po čekání na jatka. Vědci algoritmus použili k identifikaci pozitivních a negativních emocí. Negativní emoce byly zastoupeny pronikavějším kvílením. Krátké chrochtání naopak znamenalo spokojenost. 

„Když se podíváme na pozitivní a negativní situace, existují u prasat rozdíly v komunikaci. Při pozitivních situacích jsou zvuky mnohem kratší s menšími výkyvy amplitudy,” řekla Brieferová. 

Jako příklad udala bručení, které začíná na vysoké frekvenci a následně klesá. Jako pozitivní či negativní emoce algoritmus klasifikoval správně 92 nahrávek. Čím více tento „překladač emocí” analyzuje zvuků, tím širší repertoár emocí se naučí rozlišovat, říkají odborníci. 

Většina farmářů se podle Brieferové zaměřuje na fyzický stav chovaných zvířat. Tato studie upozorňuje, že dobré životní podmínky souvisejí také s jejich duševní pohodou. Doufají, že jejich práce povede k automatizovanému systému v podobě aplikace, která by hodnotila psychickou náladu zvířat. Otevírají tak další možnosti pro využití algoritmů umělé inteligence. 

Zdroj: Scientific Reports.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Agáta Hanychová se tajně vdala: Holčičky moje, tak já už jsem zase paní, vzkázala hrdě světu a ukázala...

Styl

Velká chodidla nebo velký nos znamenají velký penis a další fakta a mýty, co o mužích panují

Dům a zahrada

Metody rybolovu – jak chytat ryby?