Vědci poprvé našli mikroplasty v lidské krvi. Obavy jsou na místě, přiznávají

 Věda a Výzkum 
28. března 2022 14:10 / Radek Chlup
  0
📷
2 fotografie v galerii
Mikroplasty snižují schopnost červených krvinek roznášet krev v organismu Unsplash
Vědci učinili přelomový objev, který je znepokojuje. Poprvé našli v lidské krvi drobné plastové částice zvané mikroplasty. Mikroplasty mohou cestovat v těle a usazovat se v orgánech. Jejich přesný dopad na lidský organismus není znám. Odborníci však laboratorně prokázali, že tyto úlomky plastů mohou buňky poškozovat.

Mikroplasty jsou drobné plastové úlomky o velikosti 100 nanometrů až pěti centimetrů, které byly nalezeny na celé planetě. Vyskytují se všude - ve vodě, půdě, potravinách i ve vzduchu coby součást znečištění. 

V minulosti je odborníci našli dokonce v lidské stolici. Nový výzkum publikovaný v časopisu Environment International zjistil mikroplasty ve vnějších membránách červených krvinek, které díky tomu ztrácejí schopnost přenášet kyslík. Mikroplasty byly odhaleny rovněž v placentách těhotných žen. 

Vědci podle webu ScienceAlert analyzovali vzorky krve od 22 anonymních zdravých dárců. V 17 případech našli plastové částice, přičemž v některých vzorcích zachytili tři druhy plastů. 

Polovina případů byla zastoupena polyethylentereftaláty (PET), z nichž se vyrábějí jednorázové láhve na nápoje, folie a textilní vlákna. Ve třetině vzorků vědci nalezli polystyren. Ten se používá například k balení výrobků. Další třetina vzorků obsahovala polyethylen. Z něj se vyrábějí igelitové tašky.

Neznámé nebezpečí 

 „Naše studie je prvním důkazem toho, že v krvi máme polymerní částice, což je průlomový výsledek,” řekl ekotoxikolog Dick Vethaak z amsterdamské Svobodné univerzity (VU). „Je důvod k obavám,” řekl a dodal, že mu dělá velké starosti zejména riziko pro náchylnější kojence a malé děti. 

Dopad mikroplastů na lidské zdraví zůstává velkou neznámou. Není jasné, zda v těle zůstávají, jestli jsou přenášeny do některých orgánů a zda jsou tyto hladiny dostatečně vysoké k tomu, aby způsobily nějaké onemocnění. 

Vethaak, který zjištění označuje za průlom, naléhá na financování dalšího výzkumu, aby bylo možné to zjistit. Přiznal, že množství a typ plastů se u jednotlivých vzorků lišil. Tyto rozdíly podle něj mohou odrážet krátkodobou expozici před odběrem krevních vzorků, například pitím z plastového kelímku nebo nošením roušky. 

Zdroj: ScienceAlert, Environment International.

NEJPOPULÁRNĚJŠÍ
Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Známý šéfkuchař Ondřej Molina a slavný barman Tomáš Melzer umí připravit neskutečné dobroty i z toho,...

Styl

Zimní bundy od JD Sports - připravte se na Black Friday

Tech

Sporťák s kočičíma ušima byl posledním dílkem skládačky