Naše zorničky dokáží prozradit, zda máme nebo nemáme představivost. Podle vědců je nám to vidět na očích
Dosud ale věda nedokázala rozpoznat, kdo afantazií trpí a kdo ne. Byla závislá prakticky jen na přiznání dotčených jedinců. Nyní ale nová studie odhalila, že afantazii lze poznat z oka člověka. Takže jak zjistíte, zda vaši blízcí mají fantazii nebo afantazii?
Vše prozradí zorničky
Přesněji řečeno, v nové studii byla afantazie detekována na základě dilatační reakce zornice, uvedli vědci ve svém vědeckém článku v eLife. Když je lidské oko vystaveno jasnému světlu, naše zornice se stáhnou, a když jsou vystaveny tmě, rozšíří se, aby propustily více světla do sítnice. Je však také známo, že se zornice mohou měnit kvůli kognitivním úkolům.
Studie po sérii experimentů zjistila, že zornice jedinců se zdravou vizuální představivostí se stále smršťují a rozšiřují, zatímco zorničky jedinců s afantazií zůstávají stejné, bez reakce. "Naše výsledky poskytují důkaz, že zornice reagují na živost a sílu vizuálního obrazu, který máme na mysli. A čím silnější a živější je tento obraz, tím větší je světelná odezva zornice," uvádějí autoři článku.
Kromě toho vědci zjistili, že lidé, kteří měli živější představivost, vykazovali větší rozšíření zornic. To přidává další nástroj pro vědce pracující na měření síly mentálních představ v dalších studiích.
Afantazie přináší mentální omezení
Lidská schopnost vytvářet mentální představy vizuálního obsahu napomáhá mnoha důležitým funkcím, které náš mozek vykonává. Děláme to, abychom získali informace z naší dlouhodobé a krátkodobé paměti, děláme to, když si představujeme písmena a symboly, když se učíme jazyk a děláme to, když navigujeme nebo si chceme vybavit, kde jsme byli.
Pro lidi s afantazií je ale mentální svět jiný, všechny tyto výhody představivosti jsou jim zapovězeny. Proto také v reálném životě obvykle se světem okolo sebe interagují jinak.
Zdroj: eLife, Science Alert
