Blaník možná skrývá vstup do tajemné podzemní říše. I nacisté v to doufali
Když začneme zeměpisnými fakty, je třeba uvést, že Blaník je 638 m vysoký, legendami opředený vrch ve Středočeském kraji. Nachází se asi 10 kilometrů jižně od Vlašimi, na území Louňovic pod Blaníkem. Jsou s ním spojeny pověsti o blanických rytířích.
Na jeho vrcholu se nalézají zbytky středověkého hrádku, který byl dobyt husity roku 1420. Zbytky hradu byly odkryty archeologem Pavlem Radoměřským v lesnatém svahu nad obcí Býkovice v roce 1961. Na Malém Blaníku (dříve se mu říkalo Holý vrch) se nachází také zřícenina poutní kaple svaté Máří Magdaleny. Jde o stavbu dokončenou v roce 1753 (poutě se zde konaly ovšem již v první polovině 16. století) a zrušenou následně v roce 1783 nařízením císaře Josefa II.
Půdorys kaple je tvořen osmiúhelníkem komponovaným do elipsy s přiléhající sakristií na severovýchodě, pod níž bývala jeskyně s poustevníkem. Uprostřed zříceniny dnes roste obrovský smrk starý cca 160 let, kterému se říká „Velký Mnich“.
Již od dob Keltů
Jak již bylo výše uvedeno, hora Blaník je opředena nejrůznějšími pověstmi, některé mají zřejmě původ až v keltských dobách. Pověst o vojsku bojovníků spících v nitru hory, odkud vyjedou na pomoc svému lidu, je totiž rozšířena hlavně v místech, která se řadila do keltského světa. Hlavní legenda vznikla patrně v 15. století mezi prostými lidmi na základě události, kdy bylo podivuhodným až zázračným způsobem na jihovýchodním úpatí Blaníka, u vesnice Býkovice, poraženo nepřátelské vojsko. Kolem roku 1470 o vojsku skrytém v hoře kázal Mikuláš z Vlásenice.
A jak tedy pověst zní? Traduje se, že uvnitř hory odpočívá vojsko, které čeká, až bude českému národu nejhůř. Jeho velitelem je sám patron české země svatý Václav. Ve chvíli, kdy bude naše vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku a pramen pod ním vydá tolik vody, že se studánka přeplní a voda poteče až po stráni dolů. Pak se v hoře otevře tzv. Veřejová skála, rytíři uvnitř se probudí z hlubokého spánku a pod vedením patrona české země vyrazí proti nepřátelům, porazí je a v Čechách nastane opět klid a mír.
Symbol naděje a svobody
Nutno dodat, že v těžkých chvílích české historie byla hora Blaník symbolem naděje pro získání svobody a svébytnosti českého národa. Mimochodem – i samotné jméno Blaník je podle některých historiků odvozeno od keltského Blaniak, a tudíž možným důkazem toho, odkud se skutečně pověst vzala a začala šířit, aby přežila věky.
Místo neuniklo ani pozornosti Aloise Jiráska ve Starých pověstech českých. Píše v nich o kováři, kterého pozval neznámý rytíř z Blaníku, aby mu v hoře okoval koně. Kovář šel. Když svoji práci dokončil, dostal za ni pytel plný smetí. Není divu, že ho to naštvalo a v zlosti proto kovář pytel vysypal pod kopcem.
Mezitím se v Louňovicích všichni divili, kamže kovář zmizel na celý rok. Když následně vyprávěl, co se mu přihodilo, sáhl do pytle a nahmatal tři dukáty. Teprve v tu chvíli poznal, jakou udělal chybu, když pytel vysypal. Honem utíkal k hoře, ale nenašel už ani dukáty, ani smetí.
Nemůže tam být vstup do tajemné podzemní říše?
O horu Blaník se zajímali také nacisté v čele s Adolfem Hitlerem. Vědělo se, že usilovně hledali vstup do pověstné podzemní říše Agarthy s bájným hlavním městem Shamballou. Existuje teorie, že se nacisté domnívali, že by touto branou do Agarthy mohla být právě Veřejová skála na Blaníku. Dodnes jsou u této skály patrné stopy po nacistických vrtných sondách. Prováděli je členové výzkumného ústavu SS Ahnenerbe, poněvadž teorie Dutozemě, tedy že naše planeta je dutá, skutečně zaujala i samotného vůdce. Podle všeho však kopec Blaník své tajemství nevydal. (Čtěte také: Kdo je v tajném společenství Devíti neznámých? Odpověď chtěl najít i Adolf Hitler).