Záhada mrtvé velryby objevené hluboko v brazilském pralese. Biologové nechápou, jak se tam dostala
Video, na kterém hejno mrchožroutů hoduje na přibližně osmimetrovém keporkakovi uprostřed pralesa, zveřejnili místní lidé a brazilští biologové se ihned vydali na místo. Proč se asi dvanáctiměsíční mládě pohybovalo tak daleko od svého přirozeného místa výskytu v zimních měsících, však stále zůstává záhadou.
Když biologové dorazili na místo na severobrazilském ostrově Marajó u ústí řeky Amazonky, skutečně v hustém porostu objevili mládě keporkaka. Na tomto ostrově sice převládá deštný prales, ale zároveň se nachází na břehu Atlantského oceánu.
Podle expertů byl mladý keporkak mrtvý už několik dní, dokud ho oceán nevyplavil na ostrově. Tělo uhynulého plejtváka tak nejspíš vyvrhl příliv a zanechal ho asi patnáct metrů od pláže.
„Stále si nejsme jistí, jak se na souš dostal. Ale hádáme, že plul blízko pobřeží a příliv, který byl docela silný posledních pár dní, ho sebral a hodil do vnitrozemí, do mangrovníků,“ uvedli biologové.
Vědcům ani tak nevrtá hlavou samotný fakt, že keporkaka nalezli uprostřed pralesa, ale to, že se nachází přibližně 7 tisíc kilometrů od míst, kde se tito tvorové běžně v zimním období vyskytují. Hejna keporkaků totiž migrují na jižní polokouli, kde nedaleko Antarktidy nacházejí dostatek potravy. Tedy téměř 6 500 kilometrů od místa, kde se tělo plejtváka našlo.
Vědci se domnívají, že mladý keporkak se buď srazil s lodí a mohl být dezorientován, nebo byl omylem chycen do sítě. Tělo mrtvé velryby tak podrobují výzkumu, aby tuto skutečnost mohli potvrdit. Kostru ale vědci rozloží a převezou do muzea přírodních věd ve městě Belém, kde ji budou nadále zkoumat. Dále čtěte: (Vědci sestrojili unikátní robotickou fosilii. Chtějí studovat pohyb prehistorických tvorů).