Částice se spolu umí provázat i když spolu ve stejný čas neexistují. Děsilo to už i Einsteina
Vědci tak prokázali, že kvantová provázanost částic se nemusí omezovat jen na prostorové vzdálenosti, nýbrž že k ní dochází i v různých časech. To je poznatek, který dosud nikdo neprezentoval.
Lidí už si sice pomalu zvykli na to, že se ve světě elementárních částic dějí roztodivné věci, ale že by spolu mohly být ve spojení dvě částice, z nichž jedna vlastně ani neexistuje, je převratný výsledek výzkumu.
Nutno dodat, že kvantová provázanost je jev, při němž dochází k propojení dvou kvantových objektů, obvykle elementárních částic, tak, že se mohou vzájemně ovlivňovat, ať je dělí jakákoli vzdálenost.
V praxi se dá i laikovi vysvětlit tento děj následovně: když budete mít dva provázané fotony, jeden bude s vámi ve stejné místnosti a ten druhý v místnosti vedlejší. Když u fotonu vedle vás změníte nějakou vlastnost, pak se ta samá vlastnost okamžitě zrcadlově změní i u toho druhého.
Vzdálenost na centimetry i světelné roky
Zvláštní je, že vůbec nezáleží na tom, jak daleko jsou oba fotony od sebe, může to být pár centimetrů stejně jako několik světelných let. Výsledek je však vždycky stejný.
Už i Albert Einstein se snažil tomuto prapodivnému chování kvantového světa přijít na kloub. Že ho to asi poměrně trápilo, může dosvědčovat to, že o kvantovém provázání hovořil jako o jakémsi strašidelném působení na dálku. Ale ať si o něm slavný fyzik myslel cokoliv, faktem je, že zmíněný fenomén byl v minulosti skutečně pozorován a přesvědčivě prokázán.
Odhalení téměř mystické?
Teď vědci v izraelském Jeruzalémě provedeným experimentem posunuli bizarnost kvantové provázanosti ještě dál. Prokázali, že se neomezuje jen na prostorové vzdálenosti, nýbrž že k ní dochází i v různých časech. K pokusu použili místo tradičních dvou fotonů hned čtyři.
Jak to probíhalo? Nejprve provázali dva fotony, označit je lze jako F1 a F2. Potom u fotonu F1 změřili jeho polarizaci a zničili ho. A poté vytvořili další pár provázaných fotonů, tentokrát F3 a F4. Aby toho nebylo dost, foton F3 ještě provázali s F2, čímž automaticky došlo i ke spojení F1 a F4.
Až dosud to není ani pro zkušené fyziky nic zvláštního. Jenomže je! Foton F1 v té době totiž už neexistoval! Mezi fotony F4 a F1 se vytvořilo přízračné propojení, přestože byl foton F1 zničen dřív, než se foton F4 vůbec objevil na scéně.
Izraelští vědci tyto výsledky vysvětlili tak, že ke změnám na fotonu F1 došlo ještě předtím, než foton F4 vznikl, takže podle nich de facto budoucí děje zpětně ovlivňují historii.
Anebo se přenesla minulost do budoucnosti?
A když už se pohybujeme v sci-fi rovině, anebo dokonce rovině mystické, je třeba dodat, že se lze na tento popsaný jev podívat taky obráceně. A to tak, že to, co se stalo v minulosti, se nějak přeneslo do budoucnosti na foton, který měl teprve vzniknout.
Je to k nevíře, ale výsledky pokusu hovoří jasně. Ono Einsteinovo strašidelné působení na dálku se zřejmě uplatňuje nejen v prostoru, ale i v čase.
Kvantová informatika
Jeruzalémští vědci jasně ukázali, že kvantový svět je ještě podivnější, než jsme si mysleli.
A k čemu bude možné tento objev využít? Pode expertů prý například ke kvantovému počítání. Fyzici jsou přesvědčeni, že lepší poznání kvantových dějů, jako je kvantová provázanost, jim pomůže při konstrukci kvantových počítačů a výpočetních sítí, mezi jejímiž uživateli by mohla probíhat naprosto bezpečná a ničím nerušená komunikace. Čtěte také: Vědci objevili jednu z nejzáhadnějších černých děr v historii lidstva.