Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

V současné době dva vědecké týmy pracují na vývoji nového materiálu. Očekává se od něj, že by měl chránit nejrůznější tělesa včetně lodí před velkými vlnami nebo proudy. Nový materiál by mohl omezit vliv tlaku vln či tahu proudu pohybem určitých položek v tekutině. Vytvořil by tak kolem chráněného objektu již zmíněný "neviditelný plášť", a tím by pomáhal zabránit třeba převrácení lodě a dalším tragédiím.

Vlny jsou stále nebezpečné

Přestože se námořní doprava bezesporu neustále vyvíjí a moderní lodě jsou schopné zvládnout mnohé nástrahy moře, nejsou rozbouřené vlny nijak příjemné pro pasažéry ani pro náklad.

V živé paměti má možná někdo také události způsobené obřími vlnami, které jsou schopné potopit i velké zaoceánské lodi. Připomenout můžeme rok 1978 a případ čtyřicetitunové německé lodi Mnichov. Pozdější vyšetřování následně ukázalo, že ji s největší pravděpodobností spláchla právě obří vlna. Dobře známé jsou pak případy zaoceánských lodí Caledonian Star a Bremen, které se obě setkaly s obří vlnou v dubnu 2005 v rozmezí jen několika dní.

V bezpečí nejsou lodě a jejich posádky ani v přístavech. Tam též dokáže vlnobití způsobit na upoutaných lodích nemalé škody, které by lodní průmysl do budoucna rád eliminoval. A to byl důvod, proč dva vědecké týmy nyní představily možnost, jak by to možná šlo.

Poručí vlnám i nepřízni počasí?

Vědecké týmy se v obou případech zaměřily na to, jak usměrnit vlnění a proudění tekutiny (ale i světla nebo zvuku) kolem objektu, které jsou v ní umístěny. A jak je pokud možno udělat neviditelným. Toho by rádi dosáhli tím, že zamaskují jejich reakci na okolní vodu. Studie obou týmů byly zveřejněny v odborném časopisu Physical Review Letters.

Pozitivum je, že zatím navržené techniky mohou prý též snížit vliv vln na houpání objektu. "Skutečně to realizovat je ale složité," sdělil serveru Science News fyzik John Pendry z Královské univerzity v Londýně, který ani na jedné ze studií nespolupracoval.

Princip je pro ochranu všech třech druhů vln podobný. Jde o takový způsob řízení vln, aby hladce propluly kolem objektu, ale nenarážely do něj, ani se o něj nerozbíjely. Plášť by měl posádku donutit udělat kolem objektu malou objížďku.

Vědecké týmy jdou dvěma cestami

Přestože obě studie docházejí k podobným závěrům, každý z týmů zvolil pro řešení problému vlastní cestu.

Jeden tým vědců umístil do středu speciální vlnové nádrže, představované dlouhým a úzkým kanálem, miniaturní model lodi, a poté vytvořil strukturu, která dokáže směrovat vlny pryč od středu nádrže, aby tak loď zůstala chráněna.

Jak se to vědcům podařilo? Tak, že po obou stranách kanálu položili pohyblivé ocelové nosníky, s jejichž pomocí mohli měnit hloubku vody při jejích okrajích. Tím upravovali i rychlost a směr příchozích vln. Samozřejmě se nápady zkoušely i prakticky. Při pokusech se model lodi držel ve středu nádrže většinou nehybně, přestože dovnitř se valila zvlněná voda. Pokud by podobné nosníky fungovaly v přístavech, mohly by zabránit divokému rozhoupání člunů a lodí, a to by ochránilo jejich náklad.

Změnit tok vody? Nic není nemožné

A s čím přišla druhá studie? V ní chránili vědci malý předmět v tekoucím proudu vody pomocí složitého, speciálně navrženého materiálu složeného z více než 500 malých sloupů, každém o šířce 50 mikrometrů. Ty objekt obklopovaly. Interakce vody se sloupy pak způsobila, že se tekutina začala chovat, jako by měla větší viskozitu a změnil se její tok. Výsledkem bylo, že voda proudí, jako by na její cestě nebyla žádná překážka. Materiál navíc snížil podle simulací tažnou sílu, jakou proud působí na objekt.

Kdo ví, co ukáže budoucnost a zda tomuto vynálezu bude patřit čestné místo a nezůstane navždy ukryt jen ve fantazii pohádek? Faktem je, že samotná skutečnost, že daný typ materiálu snižuje odpor, by mohla vést při jeho masovějším používání třeba i k vývoji úspornějších vozidel. Čtěte také: Globální oteplování může způsobit zmar lidské civilizace.