Zemi má již brzy zasáhnout velká skála. Nemáme proti ní stále žádnou obranu

Nebezpečí z vesmíru může přilétnout nečekaně...
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Vesmír 
25. září 2019 10:42 / Depositphotos
  5   2
Nedávno odborníci z NASA diskutovali o asteroidu Apophis. Právě on by měl v dubnu 2029 proletět kolem naší planety. Když vyjdou propočty, bude to ve vzdálenosti pouhých asi 30 tisíc kilometrů. To je opravdu velmi, velmi natěsno…

Není divu, že se na letošním ročníku Planetary Defense Conference o tomto tématu hodně diskutovalo. Podle názoru většiny vědeckých delegátů však prý není důvod k obavám. Pravděpodobnost srážky je zanedbatelná. Přesto však nepříjemnosti přinést může. Například gravitace asteroidu by Zemi mohla ovlivnit. Je možné, že může dojít k určitým změnám povrchu – třeba k malým lavinám.

Astronomové by rádi k Apophisu vyslali sondu, díky které by ho mohli lépe prozkoumat.

Podle miiardáře a milovníka vědy a techniky Elona Muska však ke kolizi s velkým útvarem z vesmíru nakonec Země stejně neunikne. K jeho přesvědčení ho vede patrně i fakt, že před pár týdny Zemi minul asteroid 2019 OK. Nikdo si ho ale až do poslední chvíle nevšiml. A tak se řada odborníků usilovně snaží vyvinout různé obranné prostředky.

Jedním z nich má být i sonda Double Asteroid Redirection Test (DART), která byla speciálně navržena tak, aby přilétající asteroidy dokázala odklonit. Její první – a současně poslední – mise by měla proběhnout v říjnu 2022. Říká se o ní též, že je sebevražedná.  

Pád asteroidu přináší katastrofu

I na základě mnoha filmů s tímto námětem má většina lidí na Zemi srážku naší planety s asteroidem spojenou s globální katastrofou a koncem lidské civilizace. Může tomu tak být. Lepší zprávou je ale to, že většinu velkých asteroidů astronomové znají, našli a monitorují jejich dráhy.

Ovšem u menších těles může být situace komplikovanější. I proto, že jich je hodně, tudíž se špatně hledají a známá je pouze část z nich. Stačí si vzpomenout na událost z roku 2013. Tehdy způsobil velké škody výbuch tělesa nad ruským Čeljabinskem. Objekt měl před vstupem do atmosféry přitom „jen“ 20 metrů.

Vloni v prosinci zase vybouchl nad Beringovým mořem objekt o průměru 10 metrů a hmotnosti 1 400 tun. Ačkoli se zdá, že nešlo o nic velkého, při tomto výbuchu se uvolnila energie 173 kT TNT!

V současné době existuje několik projektů, které noc co noc snímkují velké části oblohy, chrlí velké množství dat a objevují nové asteroidy v blízkosti Země.

Za pár měsíců má být v Chile spuštěn obří dalekohled LSST, který dokáže během několika dní zmapovat celou oblohu a bude mimo jiné hledat asteroidy. Jenomže – bude to stačit? Nebo to bude stále tak, že některá menší tělesa astronomové objeví až po průletu okolo Země?  

NASA navrhuje stavbu kosmického dalekohledu

NASA se samozřejmě snaží rizika eliminovat. I proto v minulosti už několikrát navrhla stavbu kosmického dalekohledu NEOCam (Near-Earth Object Camera), který by se věnoval hledání blízkozemních asteroidů.

Šlo o projekt, který se měl realizovat v rámci programu Discovery. V rámci něj vznikla například sonda Messenger pro průzkum Merkuru, marsovská sonda InSight, lovec exoplanet Kepler nebo sonda pro průzkum dvou planetek hlavního pásu Dawn.

Bohužel, k realizaci NEOCam nikdy dosud nedošlo. Problémem jsou finance. Náklady na projekt se totiž odhadují na 500 až 600 milionů dolarů. Pokud by existoval všeobecný požadavek na realizaci NEOCam, musel by na to Kongres uvolnit finanční prostředky. NASA tedy dává přednost spíše robotickému výzkumu asteroidů a komet, než jejich vyhledávání.

Přesto Národní akademie věd (National Academy of Sciences) ve své nedávné zprávě uvedla, že by NASA měla projekt NEOCam nadále rozvíjet, a to i bez ohledu na program Discovery.

Kosmický dalekohled u dráhy Venuše?

Ačkoli se nejrůznějším vyhledávacím projektům daří, jisté je, že kosmický dalekohled by mohl otevřít zcela nové možnosti. Mohl by totiž pozorovat v infračervené části spektra, která je pro hledání a charakterizaci asteroidů ideální, ale zemská atmosféra ho minimálně částečně blokuje. Kosmický dalekohled může také pracovat na větší části oblohy současně.

Ideální varianta počítá s umístěním lovce blízkozemních asteroidů někde u dráhy Venuše, ale tato možnost je poměrně drahá. V návrzích NEOCam se tak počítá s libračním centrem L1, což je bod mezi Sluncem a Zemí směrem ke Slunci ve vzdálenosti 1,5 milionu km od Země.

NEOCam by disponoval 50cm zrcadlem a dvěma detektory pro vlnové délky od 4 do 5,2 mikrometru a od 6 do 10 mikrometrů. Každý den by dalekohled produkoval na 82 GB dat. Jeho úkolem by byl objev dvou třetin ze všech blízkozemních objektů o velikosti nad 140 metrů do pěti let. Čtěte také: Z dalekého vesmíru bylo zachyceno patnáct opakovaných signálů. Vědci připustili jejich umělý původ.

Terezie Zamlynová | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Nabíjíte váš mobil na 100 % nebo necháváte úplně vybít? Možná děláte velkou chybu

Dům a zahrada

Jaké barvy stěn se hodí do pracovny?

Cestování

Osvětimanské skály, po čertech krásné skalní město

Zavřít reklamu