Desetitisíce virů nalezených v lidských exkrementech vědce doslova zaskočily

Drtivou většinu těchto virů věda dosud neznala
📷
Další 2 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
30. června 2021 14:22 / Pixabay
  0   0
Přesně 54 118 virů žije v lidském střevě. Už jen takové množství je samo o sobě ohromující číslo. Co je ale ještě překvapivější, je fakt, že 92 procent těchto virů vědci vůbec neznají.

Dobrou zprávou ale je, že velká většina těchto virů jsou bakteriofágy, zkráceně fágy. Tyto viry doslova požírají bakterie a nemohou napadat lidské buňky. Viry naštěstí nejsou jen organismy, které infikují naše buňky chorobami, jako jsou příušnice, spalničky nebo covid-19. V lidském těle však existuje obrovské množství těchto mikroskopických parazitů, kteří žijí většinou v našich střevech. Zaměřují se na mikroby, které tam rovněž žijí. 

Ne každý lidský exkrement je stejný

V poslední době se hodně mluví o mikrobiomu, tedy souboru mikroorganismů, které žijí v našem střevě. Kromě toho, že pomáhají trávit jídlo, mají tyto mikroby mnoho dalších důležitých rolí. Chrání nás před patogenními bakteriemi, modulují naši duševní pohodu, posilují náš imunitní systém a mají trvalou roli v imunitní regulaci.

Je třeba říci, že lidské střevo je nyní nejvíce studovaným mikrobiálním ekosystémem na planetě. Přesto více než 70 procent mikrobiálních druhů, které tam žijí, musí být ještě vypěstováno v laboratoři. Metagenomické studie odhalily, jak velké množství práce věda ještě musí udělat a izolovat všechny mikrobiální druhy v lidském střevě, stejně jako viry.

Vědci srovnávali také viry obsažené v lidských exkrementech napříč kontinenty. Zjistili, že ne každý lidský exkrement skutečně obsahuje stejné viry. Například poddruh nedávno popsaného a záhadného crAssphage byl převládající v Asii, ale byl vzácný nebo zcela chyběl ve vzorcích z Evropy a Severní Ameriky. To může být způsobeno lokalizovanou expanzí tohoto viru ve specifických lidských populacích. 

Propojení střevních virů s jejich mikrobiálními hostiteli

"Po identifikaci fágů bylo naším dalším úkolem spojit je s jejich mikrobiálními hostiteli. CRISPR, nejlépe známé díky mnoha aplikacím při editaci genů, jsou bakteriální imunitní systémy, které si dokáží zapamatovat minulé virové infekce a zabraňují jejich opakování," píší vědci.

Tento záznam minulých útoků vědci použili k propojení mnoha virových sekvencí s jejich hostiteli ve střevním ekosystému. Není překvapením, že vysoce hojné virové druhy byly ve střevě spojeny s vysoce hojnými bakteriálními druhy, které většinou patřily k bakteriálním kmenům Firmicutes a Bacteroidota.

Všechny tyto nové informace jsou velmi důležité. Jednou slibnou záležitostí je fágová terapie. Jde o starý koncept předcházející antibiotikům, ve kterém se viry používají k selektivnímu cílení bakteriálních patogenů za účelem léčby infekcí.

Vědci v závěru své studie nicméně upozorňují na to, že zkoumali pouze zlomek celkové střevní virové rozmanitosti. Takže věda má před sebou i v této oblasti ještě velký kus cesty. Dále čtěte: Průměrná délka života člověka roste. Vědci ale přicházejí se zjištěním, které bude pro mnohé velkým zklamáním.

Zdroj info: The Conversation

Mirka Malá | inStory.cz
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Počítačem generovaných tváří přibývá. Oči prozradí, zda se na internetu díváte na člověka nebo...

Dům a zahrada

Ušetřit hodně peněz za topení v domě nemusí být tak složité. Vypěstujte si vlastní ekologické palivo

Cestování

Hledáte nejkrásnější místo na planetě? Nemusíte jezdit daleko

Zavřít reklamu