Antarktida byla pravděpodobně objevena ještě tisíc sto let předtím, než ji našli západní dobyvatelé
Vědci na Novém Zélandu zkoumali historické důkazy o polynéském průzkumníkovi, který sledoval ledový hornatý kontinent nedotčený sluncem. Procházeli historické zprávy a porovnávali je s domorodou historií a domorodými uměleckými díly. A výsledek? Polynésané pravděpodobně objevili nejjižnější kontinent více než tisíciletí předtím, než jej západní obyvatelé poprvé spatřili v roce 1820.
Maorové na ledovci
"Maorské (a polynéské) spojení s Antarktidou a jejími vodami bylo součástí antarktického příběhu již od sedmého století,“ uvedli vědci ve své studii. Poté, co se lidé ze Západu poprvé dostali do Antarktidy v 19. století, se hrstka Maorů připojila k jejich plavbě jako členové posádky a dokonce i jako zdravotníci, ačkoliv v té době převládala řada předsudků vůči domorodým obyvatelům.
Oceánští průzkumníci, zejména během patnáctého až sedmáctého století, se pokusili najít Antarktidu, a to včetně kapitána Jamese Cooka. Ale žádný neuspěl. Podle většiny historických knih byla Antarktida poprvé spatřena v roce 1820, ačkoliv není jasné, kdo ji viděl jako první. Podle Encyclopedia Britannica to mohl být důstojník císařského ruského námořnictva, důstojník britského královského námořnictva nebo americký kapitán.
Podle nové studie zveřejněné v časopise Journal of the Royal Society of New Zealand to však bylo až dávno po Maorech.
Podle vědců se polynéský průzkumník Hui Te Rangiora a jeho posádka plavil do antarktických vod na palubě lodi Te Ivi o Atea, jak napsala autorka studie Priscilla Wehi, bioložka z University of Otago na Novém Zélandu.
Pokud je datování objevení Antarktidy do zhruba roku 600 správné, našli tím pádem domorodí průzkumníci Antarktidu ještě předtím, než Maoři dorazili na Nový Zéland, což se stalo až mezi lety 1200 a 1300. V té době žili předkové Maorů v Polynésii. Závěry vědců jsou ale z velké části podpořeny pouze ústně předávanou historií mezi samotnými Maory.
Maorové jsou na Antarktidě dodnes
Wehi a její kolegové se nicméně snažili zdokumentovat co nejvíce. A tak ví hodně i o zapojení Maorů do průzkumu Antarktidy západními badateli. V průběhu 18. a 19. století "rostl evropský impuls objevovat, zkoumat a pojmenovávat neprozkoumané části světa,“ uvedli vědci ve studii. "Tyto expedice byly poháněny nacionalismem, ekonomickým oportunismem a politickými a vědeckými zájmy.“ Až na několik pozoruhodných případů, například když se několik členů posádky a dokonce i lékař s maorskými předky připojili k různým evropským plavbám do Antarktidy, se Maoři těchto expedic neúčastnili.
V současnosti ale maorští vědci provádějí výzkum v Antarktidě a v blízkosti výzkumných stanic jsou i umělecká díla maorských kulturních symbolů. Dále čtěte: Stále je co objevovat. V Egyptě byl odhalen obrovský hřbitov s nejméně 250 hrobkami vytesanými do kamene.
