Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Věděli jste, že cvik s výzvou: Zkřižte nohy, posaďte se na zem a pokuste se opět postavit bez pomoci rukou či kolen, vznikl za účelem předvídání úmrtnosti u lidí středního a staršího věku? Když ho vyzkoušíte, zjistíte, že není vůbec jednoduchý, takže možná připustíte, že na tom něco asi bude. Než se případně začnete obávat o svoji budoucnost, přečtěte si i řádky níže.

Otcem myšlenky tohoto testu byl brazilský lékař Claudio Gil Araúj se svým týmem, s kterým se věnuje výzkumu v oblasti cvičení a sportovní medicíny. Poprvé byla tato teorie představena veřejnosti v Evropském časopisu kardiovaskulární prevence (European Journal of Cardiovascular Prevention) před sedmi lety.

Testovalo se přes 2000 lidí

Víme tedy už, že je třeba, aby testovaná osoba ve stoji překřížila nohy a snížila se na podlahu do sedu - bez pomoci rukou, kolen, ramen nebo boků. Pokud zvládne ze sedu na podlaze se i postavit, opět bez pomoci zmíněných tělesných partií, získává plný počet bodů, což je deset. Za každou výpomoc zakázaným kloubem nebo končetinou se jeden bod strhává.

Vědci zkoumali 2 002 dospělých ve věku od 51 do 80 let, a poté je sledovali až do úmrtí daného účastníka nebo do uzavření studie, čili v mediánu 6,3 roku. Za tu dobu zemřelo 159 lidí – a pouze dva z nich měli plné skóre 10 bodů. Riziko úmrtí účastníků s nejnižším skóre 0 – 3 bylo pětkrát až šestkrát vyšší než u těch s 10 body.

Čím to je? Odborníci mají jasno v tom, že aerobní kondice je propojená s mírou přežití. Zmiňovaná studie však ukazuje, že udržovat vysokou úroveň tělesné flexibility, svalové síly, koordinace a poměru výkonu k tělesné hmotnosti se hodí nejen k vykonávání běžných denních činností, ale má skutečně i příznivý vliv na délku života.

Ukazatelé naznačují, ale nelze je brát jako dogma

Test je tedy dobrým ukazatelem jak síly nohou a celého svalového korzetu, ale též umění udržet rovnováhu. V praxi to pak vypadá tak, že starší dospělí jedinci, kteří mají dostatečnou svalovou sílu a pružnost, upadnou s podstatně nižší pravděpodobností než jejich vrstevníci, kteří tuto sílu a kondici nemají.

Naštěstí se zdraví člověka a délka života obecně netýká jen schopnosti udělat test na sedání a zvedání. Tak jednoduché to není, existuje ještě řada dalších faktorů.

Takže - jestliže jste právě zjistili, že test nezvládnete, nezoufejte nad tím, jak moc se vám dny života krátí. Může se totiž taky stát, že důvodem neúspěchu v testu je artritida nebo problémy se středním uchem (rovnováha). Dobrou zprávou je, že pravidelným trénováním, můžete dosáhnout nakonec i na maximum bodů – čímž tedy i nepříznivou prognózu lze značně zvrátit k lepšímu.

Berte to zkrátka tak, že testovací cvičení slouží pouze jako jedna metoda screeningu úbytku svalové hmoty u jednotlivce v procesu stárnutí (říká se tomu sarkopenie). Jestliže je zřejmý úbytek svaloviny, bude takový jedinec trpět i dalšími zdravotními potížemi s tím spojenými, s problémy pohyblivosti a tudíž i nižší kvalitou života.  

Existují i další metody, jak blízkost úmrtí odhadnout

Závěrem nutno dodat, že současní lékaři mají k měření zdravotního stavu a délky života poměrně značný počet screeningových nástrojů.

Za zmínku stojí i fakt, že budoucí délku života dokáže prý nastínit i rychlost chůze. Čím rychleji člověk chodí i v pokročilejším věku, tím víc je mu podle některých odborných teorií smrt vzdálená. Ten, kdo chodí přirozeně rychlostí 3 km za hodinu nebo i rychleji, má tedy údajně v příštích 10 letech mnohem menší pravděpodobnost úmrtí. Čtěte také: Španělský vědec chce spojit prase a člověka jakožto zdroj nových orgánů.