I bez nových projektů na fosilní paliva se bude Země stále oteplovat o 1,5 stupně Celsia ročně
Nový výzkum však naznačuje, že vlak už zřejmě ujel. Vědci zjistili, že i kdyby nikde na světě nebyly schváleny žádné nové projekty na fosilní paliva, uhlíkové emise, které mají být uvolněny ze stávajících projektů, budou stále tlačit globální oteplování nad nebezpečnou prahovou hodnotu 1,5 stupně Celsia. Konkrétně to znamená, že i kdyby nedošlo k nové expanzi fosilních paliv, globální emise budou do roku 2025 o 22 procent vyšší, než by bylo potřeba, a dokonce o 66 procent vyšší do roku 2030.
Udržení globálního oteplování pod 1,5 stupněm Celsia je však stále dosažitelné díky rychlému nasazení obnovitelných zdrojů. Jenomže je to možné tak rychle?
Potenciál je ve větru a slunci
Zatímco nová zjištění jsou alarmující, jsou tu i důvody k naději. Solární a větrné energetické technologie jsou již připraveny a jsou i cenově konkurenceschopné. A jak naše analýza potvrzuje, jsou připraveny tak, aby splňovaly energetické nároky každého člověka na planetě.
Dokonce i po uplatnění souboru konzervativních odhadů, které zohledňují ochranu životního prostředí, omezení půdy a technickou proveditelnost, vědci zjistili, že sluneční a větrná energie by mohly uspokojit světovou energetickou poptávku od roku 2019 až 50krát.
Je jasné, že nepotřebujeme vývoj nových fosilních paliv, abychom si v budoucnu zajistili stoprocentní přístup k energii.
Skladování přírodního uhlíku je klíčové
Zjištění IEA jsou však v rozporu s těmito vědeckými nálezy. "Věříme, že IEA podcenila skutečný potenciál obnovitelné energie a spoléhala na problematická řešení, aby vyplnila mezeru v plnění uhlíkového rozpočtu," říká environmentalista Sven Teske.
Například IEA navrhuje, aby v průběhu příštích 30 let došlo k prudkému nárůstu bioenergie. To by vyžadovalo biopaliva z energetických plantáží, tedy z masového pěstování plodin (například řepky) speciálně pro energetické využití.
Ochranáři však odhadují, že udržitelný potenciál biopaliv je nižší. Říkají také, že vysoké objemy bioenergie by mohly narušovat využívání půdy pro výrobu potravin a chráněných oblastí ochrany přírody. Bioenergie by měla být vyráběna převážně ze zemědělského a organického odpadu, aby zůstala uhlíkově neutrální.
Podobně IEA požaduje extrémní rozšíření projektů zachycování a skladování uhlíku (CCS), kde jsou emise oxidu uhličitého zachycovány u zdroje a poté čerpány a ukládány hluboko v zemi. Ve svém plánu IEA očekává, že projekty CCS zachytí až 1 665 milionů tun oxidu uhličitého do roku 2030.
To je podle vědců docela nereálné, protože to znamená sázet na drahou, neprokázanou technologii, která se nasazuje velmi pomalu a často ji sužují technické problémy. Místo toho by mělo být upřednostňováno vytváření přírodních lapačů uhlíku, jako je udržování lepších neporušených ekosystémů lesů, mangrov a mořských řas, aby mohly čerpat oxid uhličitý z atmosféry.
Zdá se ale, že pro všechna tato opatření není ve světě především politická vůle. A pokud vlak už neujel, s nějvětší pravděpodobností stejně ujede. Dále čtěte: Nejstarší voda na světě leží hluboko pod Kanadou a je stará dvě miliardy let.
