Oceány jsou v ohrožení. Přicházíme i o druhy, které jsme ještě ani nestihli objevit
Volné moře je definováno jako oceány, které leží mimo výlučné ekonomické zóny. Tyto zóny jsou obvykle do 370 km od pobřeží země a málokdo na ně zavítá. Vody, o kterých tu mluvíme, pokrývají 1,5krát vyšší celkové rozlohy planety a jsou domovem některých nejvzácnějších a nejcharismatičtějších druhů živočichů. Bohužel má ale každá země nárok v těchto místech přelétávat, provádět vědecký výzkum a lovit ryby na volném moři. Omezení v tomto směru neexistují a na to doplácí právě již zmínění živočichové. Oceány jsou pro náš život důležité ze spousty důvodů. Například zachycují asi 90 % přebytečného tepla a asi 26 % přebytečného oxidu uhličitého vytvořeného lidmi spalováním fosilních paliv a dalšími činnostmi. Nejsou jen kusem přírody, aktivně se podílejí na našem životě.
V roce 1982 přijala OSN Úmluvu o mořském právu, která, když vstoupila v platnost v roce 1994, do určité míry regulovala těžbu na mořském dně a také pokládání kabelů v těchto místech. Existuje také řada dalších mezinárodních skupin, včetně Mezinárodní velrybářské komise, které se starají o to, aby moře zůstalo bezpečným útočištěm všem tvorům, již jsou tu doma. Neexistuje však žádná zastřešující smlouva, která by chránila biologickou rozmanitost nebo omezovala využívání moře.
Vědci se domnívají, že volné moře může být v nadcházejících letech hlavním zdrojem nerostných zdrojů. Během uplynulého roku objevil tým britských vědců, kteří zkoumali podmořskou horu v Atlantském oceánu, vysoké koncentrace vzácné a cenné látky používané k výrobě solárních panelů.
O podmořský svět daleko od pobřeží je také čím dál větší zájem, protože zvláštní a podivuhodní tvorové, kteří tam žijí, mohou vést k novým léčivům – jistě se vybraná skupina výzkumných orgánů domnívá, že tomu tak je u 84 % patentů souvisejících s mořskými druhy podaných jen 30 institucemi za posledních 30 let.
Rozhovory o schválení smlouvy OSN o volném moři probíhaly v New Yorku dva týdny, ale vlády se nemohly dohodnout na podmínkách. Navzdory tomu, že mezinárodní vody představují téměř dvě třetiny světových oceánů, je chráněno pouze mizivé 1,2 % těchto vod. Je to promeškaná příležitost, při které mohlo dojít k ochraně něčeho, co obohacuje nás všechny. Poslední mezinárodní dohoda o ochraně oceánů byla podepsána před 40 lety v roce 1982 – Úmluva OSN o mořském právu a od té doby k žádnému zlepšení nedošlo. Tato dohoda vytvořila oblast zvanou volné moře – mezinárodní vody, kde mají všechny země právo lovit, dopravovat lodě a provádět výzkum.
Všichni tvorové žijící mimo 1,2 % chráněných oblastí jsou vystaveni riziku vykořisťování kvůli rostoucím hrozbám změny klimatu, nadměrnému rybolovu a lodní dopravě. USA odmítlo smlouvu, která má zajistit blaho pod mořem, již v roce 1994 a je k těmto novým návrhům zdrženlivé. Některé země lovící velryby, jako je Japonsko, Island a Norsko, jsou prý ohledně této myšlenky opatrné, protože se obávají, že to omezí jejich rybolovné operace. Naděje, že by k dohodě ale stejně mohlo dojí, se aktivisté zatím nevzdali. Během posledních dvou týdnů se sešlo 168 účastníků, a to samozřejmě i těch z EU, aby se pokusili uzavřít novou dohodu.
Hlavní poradkyně pro volné moře Kristina Gjerde vysvětlila, proč je tato smlouva tak důležitá. Velké moře je podle ní životně důležitým modrým srdcem planety. To, co se děje na volném moři, ovlivňuje naše pobřežní komunity, ovlivňuje náš rybolov, ovlivňuje naši biologickou rozmanitost, jednoduše jde o všechny věci, na kterých nám lidem tolik záleží.
Abychom živočichy a vůbec celé vody zachránili, je důležité, aby se lidstvo soustředilo na klíčová témata. Těmi je zařízení chráněných mořských oblastí, zlepšení posuzování vlivů na životní prostředí, poskytování financí a budování kapacit rozvojovým zemím, sdílení mořských genetických zdrojů – biologického materiálu z rostlin a živočichů v oceánu, který může být přínosem pro společnost, jako jsou léčiva, průmyslové procesy a potraviny.
Více než 70 zemí, mezi které patří i Spojené království, již před setkáním souhlasilo s umístěním 30 % světových oceánů do chráněných oblastí. To by omezilo rozsah rybolovu, trasy lodí a průzkumné činnosti, jako je hlubinná těžba. Hlubinná těžba, při které se minerály odebírají z mořského dna, je 200 m nebo více pod povrchem. Mezi tyto minerály patří kobalt, který se používá pro elektroniku, ale pak je to možnost, že by tento proces mohl být také toxický pro mořský život.
Výzkum, zveřejněný začátkem tohoto roku a financovaný Národním úřadem pro oceán a atmosféru, naznačuje, že 10 až 15 % mořských druhů je již ohroženo vyhynutím. Žraloci a rejnoci patří k živočišným druhům, které neschopnost ochránit jejich přirozené prostředí silně zasáhla. Podle IUCN čelí globální krizi vyhynutí a jsou jednou z nejohroženějších skupin druhů na světě. Žraloci a další stěhovavé druhy, jako jsou želvy a velryby, se pohybují světovými oceány v interakci s lidskými aktivitami, jako je lodní doprava, což jim může způsobit vážná zranění a smrt. Všechny druhy žraloků a rejnoků jsou také nadměrně loveny, to vede k úbytku jejich populace. Takové snížení počtu zvířat bylo pozorováno u většiny hlavních mořských skupin.
V oceánech žijí tisíce živočichů a vědci stále objevují další přírůstky. Je tedy více než jasné, že s ničením oceánů tak přicházíme často i o živočichy, které jsme ještě nestihli ani pořádně prozkoumat. Planetu tímto způsobem ochuzujeme o její krásu a rozmanitost.
Další zdroje: Science.org, Denik.cz
