Přicházíme o drahocennou část přírody. Pod rukama nám umírají největší stromy světa

 Země a Příroda 
11. července 2022 07:36 / Michael Veselý
  0
📷
1 fotografie v galerii
Největší stromy světa umírají ve vedrech pod návaly parazitů. Depositphotos
Je to již přes 17 let, co v severních Skalistých horách v Montaně náhle zemřelo několik staletých borovic ponderosa, které se tam nacházejí na 15 akrech. Důvodem bylo napadení brouky, kteří se do stromů zavrtávali. I v Česku stromy trpí, protože jsou napadány kůrovcem a o drahocennou část přírody tak přicházíme.

Tyhle stromy známe také pod názvem borovice těžká nebo borovice žlutá. Jedná se o stromy vysoké až 80 metrů, jejichž kmen je široký 2 až 3 metry v průměru. Jehlice bývají dlouhé 12, až dokonce 26 centimetrů. Gigantických borovic začalo exponenciálně ubývat hned nadcházejícím rokem. Takzvaní „Bark Beetles“ je napadali a požírali. Potíže s úhynem stromů nebyly zdaleka jen ve Skalistých horách. Důvodem úhynu těchto obrovských stromů byly i nepříznivé zimy. Ty přestaly být v posledních letech tuhé a chladné. Koncem 70. let se v Montaně zimní teploty pohybovaly kolem -34 stupňů a někdy klesly i pod -40 stupňů. Trvalo to celé týdny v kuse a nejchladnější teplota zde zaznamenaná dosáhla až -57 stupňů.

Co se od té doby změnilo? Současné zimní teploty dosahují pouhých -18 stupňů. Pro nás je to zřejmě hodně, ale pro brouky, kteří zde žijí, ne. Taková teplota je nemá šanci zabít, vyrábějí si totiž vlastní nemrznoucí směs. Od roku 2006 tak během následujících 3 let mi odumřelo více než 90 % zmíněného lesa.

Lesní poroty umíraly po celé západní Severní Americe. V Britské Kolumbii zemřelo mezi lety 2006 a 2007 80 % borovice a vymírání stromů na Západě pokračuje v Kalifornii a dalších oblastech. S každým mrtvým stromem ubývá zdroj potravy pro mnoho zvířat, čistí se méně vody, ubývá nám dřevo a trpí klima.

Žíznivé a vystresované stromy, které potřebují pomoc

Chybí nám dostatek znalostí o genetice staletých borovic a nemůžeme tak vědět, jak se těm, které prozatím přežily napadení broučí armádou, povede v teplejším a sušším světě. V posledních několika letech však vědci na jejich starověké genetice pracují a snaží se zjistit, jak kritickou roli budou hrát borovice ponderosa v budoucnosti pozemských lesů. Odumírání lesů se totiž celosvětově zrychluje. Globální změny v klimatu nepůsobí na staleté stromy dobře. Podle záznamů v dokumentu z roku 2012 se zjistilo, že budoucí šílené sucho způsobené změnou klimatu by mohlo mít zcela ničivý dopad na lesy. Jádrem problému je, že i když teploty vzduchu rostou lineárně, schopnost atmosféry zadržovat vodu roste exponenciálně. To znamená, že atmosféra je čím dál žíznivější a sucha berou větší množství vody z půdy, stromů a dalších rostlin.

Další studie publikovaná z tohoto roku pojednává o trasách, kterými se voda uvnitř stromu ubírá od kořenů ke koruně. Tak to funguje u celých stovek druhů stromů. Z tohoto průzkumu vyšlo najevo, že teplejší sucha vytahují vodu z lesů zrychlujícím se tempem a na mnoha místech stromy již nemohou držet krok se stresem ze zvýšeného čerpání, což způsobuje něco podobného embolii. Jinak řečeno přehnané proudění vody strom prostě strhá.

V roce 2015 se objevila další studie, tentokrát zaměřená na citlivost stromů na suché prostředí. Ta v podstatě jen potvrdila, že vedro a sucho prastarým stromům silně škodí a nejsou schopni se na něj adaptovat.

Dalším z důvodů, proč jsou prastaré stromy ohroženy, je i to, že nároky na jejich přežití jsou opravdu vysoké. Potřebují více vody a více energie, aby tuto vodu napumpovaly do své koruny. Mohou být zničeny suchem nebo oslabeny natolik, že se stanou kořistí hmyzu, nemocí nebo ohně. Častější horka a sucha také znamenají, že stromy mají méně času na zotavení Když sucho skončí, jsou stromy schopné obnovit některé ze svých poškozených orgánů, ale musí k tomu získat dostatek času. Pokud jsou sucha opakovaná, může to vést k dlouhodobějšímu poklesu kondice stromu.

Jak jim tedy můžeme pomoci?

Základem je zlepšení prostředí, ve kterém žijí, snížení CO2 na pomalé oteplování. To se bohužel snadno říká a těžko dělá. Osmdesátimetrovou borovici si nemůžeme vzít domů do terária a s láskou o ni pečovat. Řešení takové situace je otázkou desetiletí a za tu dobu můžeme ztratit obří procento z nich.

Někde by pomohlo mechanické prořezávání lesů. Může to znít drasticky, ale lesy mívají až devětkrát více stromů, než by mít měly, ty pak musí tvrdě bojovat o vodu, aby přežily a nejsou zdravé. Některé lesy mají 800 až 1000 stromů na akr. Jinou možností je také zavlažování konkrétních sekvojí a tou asi nejzajímavější – klonování. V podstatě jde o jednoduché ořezání a zasazení živých větví. K čemu je dobré? Mohlo by to totiž pomoci zachovat genetiku těchto někdy i tisíce let starých stromů.

Stromy jsou živé. Víte ale, jak moc?

Jednu zajímavost jste o stromech možná ještě nevěděli. Od dětství všichni slýcháme, že každé zvíře či rostlina je živý organismus stejně jako my sami. Vnímáme je ale obvykle úplně jinak. Pokud vám králík doma okouše kytku, nepůjdete ji s pláčem pohřbít. Pravdou ale je, že ač rostlinám chybí mnoho schopností, aby byly srovnatelné s živočichy, spoustu z nich neprávem opomíjíme.

Mezi stromy existují rodinné vztahy, prostřednictvím svých kořenů a hub spolu komunikují a předávají si navzájem zdroje obživy, které nacházejí kolem. Také si vyrábí a užívají přírodní antibiotika a antivirotika s chemopreventivními látkami, které pomáhají udržovat přírodní svět zdravý. Tyhle osmdesátimetrové rostliny jsou zřejmě mnohem vyvinutější, než jste si doposud mysleli a tak si bezpochyby zaslouží naši pomoc.

Autorský článek. Další zdroje: Nature.com, Nature.com, Esajournals.onlinelibrary.wiley.com

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Celý svět zasáhla zpráva o rakovině princezny Kate. Její mladší bratr James zveřejnil dojemný vzkaz a...

Styl

Díky mimořádně vysokému množství hořčíku dokáží koupele v epsomské soli ulevit od depresí, bolesti a...

Tech

České zbrojovky jedou naplno, nyní získaly technologii systému automatického granátometu MK 47