Člověk je zatím na zastavení globálního oteplování krátký. Příroda si ale možná sama našla řešení
Negativní dopady klimatu se nejvíce projeví v tropických a subtropických rozvojových zemích a to na příjmech obyvatel. Zhruba na 77 procentech planety by mohlo dojít k výraznému snížení příjmů klidně více než 20 procent během nadcházejících sto let. Život na celé planetě nebude snadný, pokud s tím co nevidět něco neuděláme. Planeta chátrá, je zaplavována špínou, odnášejí to nevinná zvířata a především příroda. Doposud ale nepřišlo mnoho účinných řešení, spíše se tak plácáme ve snaze něco vymyslet.
Neustále se řeší témata jako přechod z plastů na materiály, které příroda opět „zkonzumuje“ a hordy odpadu, jež se zůstávají válet na skládkách. Během víkendu jsem přitom narazil na houbu, o které se nikde nemluví a tyhle potíže by mohla vyřešit. Samozřejmě mluvím s lehkou nadsázkou, s houbou jsem neměl, co do činění osobně, a vypěstovat jich tolik, aby spolykaly všechen odpad, není reálné, mohl by to být ale skvělý krok kupředu. Stačilo by, kdybychom se naučili je správně využívat, přitom zrovna tahle není nijak náročná.
Houby zajišťující chod planety
Tenhle zázrak se nazývá amazonská houba, Giuliana Furci na něj narazila na své cestě po pralese, zatímco hledala lišky. O některých podobně nalezených houbách zjistila, že zřejmě nemají jméno nebo je alespoň tak neznáme, že je nebylo možné dohledat. Právě to ale vedlo tehdy ještě devatenáctiletou studentku, aby se o houby začala více zajímat a narazila tak i na jednu, která dokáže klidně spolknout PET lahev. Podobnou zkušenost s houbou, která se zakousla do plastového materiálu, měli také zaměstnanci v Londýně krátce před pandemií. Jeden z jejich panelů byl v podstatě požírán houbou.
Jelikož my lidé rádi zapomínáme, odkud se co bere, vytěsnili jsme i spoustu podstatných faktů o houbách, ty jsou pro nás ale ve skutečnosti důležitější, než se na první pohled zdá. Řekli jste si někdy, že tenhle přírodní výtvor nejíte ani neobdivujete, a tak byste se bez nich klidně obešli? Chyba! Mají tolik využití, že by se bez nich náš život začal na mnohých místech hroutit.
Houby jsou recyklátory neboli rozkladači a zajišťují, aby energie neustále proudila v ekosystémech. Požírají opravdu všechno možné například plísně. Kdo měl někdy doma nějakou na zdi nebo ho trápila na těle, jistě se setkal s chytrou nebo mokrou houbou, která se nasadí na místo, kde se potřebujete plísně zbavit a pustí se do ní jako v závodní jídelně. Když se řekne plíseň, možná si představíte něco odporného, plno z nich je pro nás ale dobrých, vzpomeňte si na plísňový sýr. Kupříkladu penicilin také pochází z jedné z plísní tvořených houbami. Takže nás vlastně jak živí, tak i léčí.
I když by vás to nejspíš v první chvíli nenapadlo, jsou opravdu důležité. Tyto organismy se zapojují do našeho života v nejrůznějších složkách od antibiotik přes pivo až po chleba. V podstatě jsou to naši neustálí pomocníci – a nejen naši! Houby také umožňují rostlinám žít mimo vodu. Poskytují jim spoustu živin a vlhkosti výměnou za cukry produkované fotosyntézou. Zvířatům zase pomáhají trávit potravu. Je pozoruhodné, že dokonce umožňují rostlinám komunikovat mezi sebou. To způsobují jejich tenká vlákna. Týká se to zejména mykorrhizních hub, které spojují různé kořenové systémy a umožňují výměnu informací a živin. Ani si tedy neuvědomujeme, co všechno houby dokážou.
Především ale tyhle organismy hrají zásadní roli při řešení klimatické krize, a to díky své schopnosti vázat uhlík a podporovat biologickou rozmanitost. Existuje dokonce amazonská houba, která dokáže rozkládat plasty. Pokud tomu nevěříte, zcela vás chápu. Že by houba večeřela plast, je opravdu šílená představa a lidé, kteří na ni nečekaně narazili, byli překvapeni stejně.
Houba toužící stát se hrdinou
Skupina studentů hledala rostliny a poté zkoumala mikroorganismy v rostlinné tkáni v Amazonském pralese. Jak se ukázalo, rozšířili tím obzory nás všech o velmi důležitou houbu. Ta totiž trpí ukrutnou chutí po řešení globálního problému s odpady. Plast se dnes používá téměř na vše od zahradních hadic až po boty a sedačky náklaďáků. Jakmile se dostane do odpadu, přetrvává po generace, což snad všichni dobře víme. Každý, kdo je dnes naživu, má jistotu, že jeho staré zahradní hadice a další polyuretanové odpadky tu stále budou ještě v době, kdy se on sám pokojně rozloží v rakvi. Šance zbavit se plastů je naprosto nicotná, a tak je jediným řešením nechat je sežvýkat právě amazonskou houbou. Ta důmyslně přežívá na stálé stravě pouze z polyuretanu a nepotřebuje k tomu ani žádný kyslík, takže tuhle práci hravě zmákne i na dně skládky. Co to znamená? Že tyhle houby nechceme naštvat, protože jen tak nevymřou. Vlastně je pravděpodobnost na jejich přežití statisticky ještě větší než v případě plastu.
K jejímu objevení ale došlo už před mnoha lety a stále se nic neděje. Nejsem odborníkem na houby ani rozklady a nepodařilo se mi toho o téhle houbě najít dost, abych se mohl chvástat tím, že mám řešení celé situace, nicméně věřím, že do procesu záchrany planety by tahle malá požíračka opravdu zapojit šla.
Ze začátku jsem si říkal, že kámen úrazu bude nejspíše v tom, jak se dá amazonská houba pěstovat. Představoval jsem si ji v jejím rodilém prostředí, jak je ráda, že si tu v poklidu existuje a jakmile ji odvezete na jiný kontinent, bude po ní. Předpokládal jsem, že nejspíš nebude možné ji jen tak poházet někde po skládce a doufat, že dostane co největší hlad a tendenci se množit. Jak se ale nakonec ukázalo, v předchozích odstavcích, ono by nejspíše nebylo nic jednoduššího než ji nechat živořit na skládce. Bohužel se to zatím nikam nepohnulo, a tak naše planeta dál chátrá.
Svůj podíl na tom, že lidstvo zatím nijak aktivně nevyužilo tohohle přírodního řešení, bude mít asi i to, že pokud do Googlu zadáte „amazonská houba“, vyskočí na vás dohromady jeden článek pracně překopírovaný z angličtiny a nic víc. Slovních spojení jsem vyzkoušel hned několik, nicméně informace o ní by bylo nejspíš nutné hledat v nějakém přírodovědeckém ústavu v Amazonii.
Nicméně naděje umírá poslední, zkusil jsem to i anglicky, ale na nějaké „Amazon fungi“ nebo dokonce „Amazon mushroom“ jsem od vyhledávače dostal jen odkazy na Amazon, které mi připomněly, že jsem dlouho neobjednal nic ze zahraničí. Jednoduše řečeno, tedy po snaze dohledat si další informace a vytvořit skvělý plán na záchranu světa touhle houbou jsem spíš pomalu začal pochybovat o její existenci. Podle několika zdrojů ale bájná houba opravdu roste mezi námi. Snad tedy s její pomocí jednou globální oteplování zkrotíme, Gréta by měla bezpochyby radost a teď už nám chybí jen najít houbu, co požírá inflaci.
Autorský článek. Další zdroje: Fastcompany.com
