Globální oteplování může způsobit zmar lidské civilizace
Klimatické změny budou též příčinou, kvůli které se dají do pohybu za lepším životem miliony lidí z nejlidnatějších částí světa. Odhaduje se, že to bude kolem půl miliardy lidí, kteří nyní žijí v krajině, která se jim rychle proměňuje v poušť. Čas na změnu se tak děsivě krátí. Uvádí se to i v aktuální zprávě mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC), která byla nedávno zveřejněna. V ní 107 vědců z 52 zemí zpracovalo výsledky celkem sedmi tisíc studií o vzájemném vlivu klimatických změn a zemědělství a dalších aktivit na zemské souši.
Podle vědců bude brzy planeta Země připomínat obrovský rozpálený skleník. Pětatřicet procent půdy po celém světě a pětapadesát procent světové populace bude vystaveno vysokým teplotám, přičemž nejméně 20 dní v roce budou po celém světě panovat smrtelná horka, která budou za hranicí lidského přežití. Zhroutí se korálové útesy, amazonský deštný prales a Antarktida. Severní Ameriku opanují ničivé požáry a extrémní vlny sucha. Velké řeky v Asii zčásti vyschnou a dostupnost vody klesne na kritickou hranici, což bude mít dopad na nejméně dvě miliardy lidí po celém světě.
Panika se stane normou
Dešťové srážky v Mexiku a střední Americe klesnou na polovinu a zemědělství v takto suchých podmínkách nebude mít naději cokoli produkovat. Smrtelná horka za hranicí lidského přežití zde budou i dlouhých 100 dní, což povede k přesídlení nikoli půl miliardy, ale více než celé miliardy lidí. „Tento scénář poskytuje pohled do světa úplného chaosu, ve kterém jsou výzvy globální bezpečnosti ohromující. Panika se stane normou,“ píší autoři ve zprávě, která byla zveřejněna před pár dny.
Tato nová zpráva je alarmujícím pokračováním studie Národního centra pro obnovu klimatu z roku 2018. Ta tehdy uváděla, že současné modely až příliš často podceňují ty nejextrémnější scénáře globálního oteplování. Za zprávu se postavil mimo jiné též australský šéf obrany, admirál Chris Barrie. I on doslova uvedl katastrofickou vizi: „Pokud v příštích 30 letech nepřijmeme opatření v oblasti klimatu, je pravděpodobné, že se naše planeta bude ohřívat o tři stupně Celsia. To povede ke kolapsu celé civilizace.“
Řešení? Globální mobilizace zdrojů
Přesto stále existuje cesta a řešení. Jen času ubývá a je třeba jednat rychle. V celosvětovém měřítku je nutné nastolit průmyslovou, energetickou i ekonomickou strategii, která bude zahrnovat nulové emise uhlíku. A také je třeba při tom počítat s extrémními scénáři.
Oteplování by do roku 2050 mělo dosáhnout sice 2,4 stupně Celsia, ale pravděpodobně budou tyto scénáře ještě horší. Klimatické modely totiž neberou v potaz smyčky zpětné vazby, které by mohly tohle oteplování ještě zesílit o 0,6 stupně Celsia a více, a to v důsledku uvolňování skleníkových plynů z permafrostu, ztráty ledovců v západní Antarktidě a úbytku kyslíku z oceánů, půdy a zemské atmosféry.
Může být ještě hůř než vědci naznačují
Máte pocit, jako byste četli scénář katastrofického filmu? Pak věřte, že realita prý může být ještě horší. Existuje údajně zhruba pětiprocentní šance, že oteplování může do roku 2050 překročit dokonce hranici 3,5 až 4 stupně Celsia.
Zprávy o vývoji klimatu, které zpracovává mezivládní panel vědců IPCC v pětiletých cyklech pod patronací OSN, se doposud zaměřovaly hlavně na energetiku jako hlavní zdroj uhlíkových emisí.
Když se však v polovině tohoto cyklu spočítalo, kolik skleníkových plynů produkuje zemědělství a výroba potravin, zjistilo se, že představují stejnou klimatickou zátěž jako energetika a vypouštějí do atmosféry zhruba stejný, tedy čtvrtinový podíl celkových emisí. Najdeme to ve zvláštní zprávě o půdě, krajině a zemědělství, která je nyní dostupná na internetu.
Zpráva IPCC je vrcholem poznání v oboru, při jejím zpracování byly využity poznatky ze sedmi tisíc vědeckých studií. Tisková konference v sídle Mezinárodní meteorologické organizace v Ženevě po skončení závěrečné redakce uvedené zprávy byla vysílána v přímém přenosu do celého světa. Čtěte také: Příroda nám zatápí a život ve městech se může dramaticky proměnit.
