Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

K desertifikaci (tj. postupné přeměně krajiny na poušť) dochází nejen na ploše stávajících pouští, ale také v ekosystémech, kde suché oblasti tvoří více než třetinu pevného zemského povrchu. Tato území jsou velice náchylná na špatné využívání půdy. Desertifikací je podle dosavadních údajů přímo ovlivněno více než 250 milionů lidí a přibližně jedna miliarda je jí ohrožena.

Kde je reálná možnost přeměny v poušť?

Evropští klimatologové se zaměřili na zkoumání oblasti Středomoří a podle nich by přílišné oteplování mohlo způsobit největší změny tamních ekosystémů za posledních 10 tisíc let. A kde v Evropě desertifikace hrozí?

1) Nejhorší situace je ve Španělsku

První ohroženou zemí je Španělsko. A jak velké území může zasáhnout přeměna v poušť? Podle zprávy Evropského účetního dvora z konce roku 2018 jsou tři čtvrtiny půdy ve Španělsku ohroženy erozí půdy a vznikem pouští. V oblasti Murcia je prý dokonce ohroženo 90 % půdy.

Z obce La Junquera v regionu Murcia se již mnoho lidí odstěhovalo. A ptáte se proč? Zemědělská půda tam prostě zmizela a z krajiny se stala poušť. Na jihovýchodě Španělska tedy již nyní zemědělci bojují s extrémním suchem přispívajícím k erozi půdy, zemědělská půda se tam tak postupně mění v nehostinnou poušť.

Záleží na tom, jak moc se oteplí

V důsledku klimatických změn je Španělsko podle Evropské komise silně zranitelné. A jak se to projeví v čase? Do roku 2030 či 2040 by se ale ve Středomoří neměly zaznamenat žádné výrazné změny bez ohledu na vývoj teploty. A co bude potom? Hrozí, že se do roku 2100 ve Španělsku zvýší průměrná teplota o více než 2 stupně Celsia.

Podle jiné studie evropských klimatologů však existuje také varianta, že se až do poloviny Pyrenejského poloostrova vytvoří poušť. Kdy tato hrozivá událost podle vědců nastane? V případě, že by se nepodařilo snížit koncentrace skleníkového plynu oxidu uhličitého v atmosféře a teplota by se tak mohla zvýšit až o 5 - 6 stupňů Celsia.

A jaké to bude mít následky?

Co se stane? Je předpoklad, že většina úrodné půdy na Pyrenejském poloostrově zmizí v následujících dekádách kvůli erozi. A ovlivní to nějak i zbytek Evropy? Vzniklá situace může například ohrozit vývoz mnoha druhů ovoce a zeleniny do celé Evropy. Španělsko je v současné době významným exportérem těchto komodit, ale klimatické změny by to mohly v budoucnu změnit.

2) Ani Řecko nemá dobré vyhlídky

I Řecku hrozí desertifikace. A jak velká plocha se v Řecku může přeměnit? Podle řeckých expertů na změny klimatu je přibližně třetina Řecka ohrožena suchem až natolik, že se z ní nejspíše v následujících desetiletích stane poušť. Půda podle nich ztratí plodnost a umře.

Kde hrozí největší riziko?

Odborníci dále varují, že pokud budou klimatické změny pokračovat stejným tempem a bude i nadále převažovat počasí s vysokými teplotami a nízkými srážkami, existuje vysoké riziko desertifikace. A v kterých oblastech Řecka bude nejvíce hrozit? Změna by zasáhla východ Peloponéského poloostrova, východ a severovýchod Řecka, Egejské ostrovy a část Kréty.

Jaký bude celkový dopad desertifikace?

A co v konečném důsledku přinese desertifikace? S odkazem na data OSN řečtí klimatologové uvedli, že do roku 2045 bude muset kvůli desertifikaci opustit své domovy zhruba 135 milionů lidí. Už do roku 2025 prý přitom podle nich hrozí nedostatek vody přibližně pro 1,8 miliard lidí na Zemi. 

A komu odborníci přičítají vinu za desertifikaci? Klimatickým změnám a ty podle nich urychlují lidé svou činností na Zemi. Dále čtěte: Ve snaze zvrátit následky odlesňování, začínají jednotlivé státy na svém území vysazovat nové stromy.