Ve snaze zvrátit následky odlesňování, začínají jednotlivé státy na svém území vysazovat nové stromy
Začalo to v „malém“
Nejprve se dělaly rekordy „jen“ v jednotkách milionů stromů. Příkladem je Indie, která byla v roce 2011 zapsána do Guinnessovy knihy rekordů díky 1,9 milionu vysazených stromků během jediné hodiny. Indie tak pomohla i ovzduší, které v zemi není právě nejlepší. Většina měst s nejhorším ovzduším na světě leží právě v Indii. Proto se v poslední době stát začal více zajímat o boj proti změnám klimatu.
Poté v roce 2014 trhly rekord v sázení stromů Filipíny, když se tam podařilo vysadit přes 3 miliony sazenic za hodinu. Stromky v šesti různých oblastech jihofilipínského ostrova Mindanao sázelo zhruba 160 tisíc lidí. Filipínské souostroví bývalo hustě zalesněné, ale o část svých lesů přišlo kvůli rozvoji měst, kácení pro dřevařský průmysl i vypalování kvůli zemědělství. Ozelenění se tak i Filipínám jistě vyplatilo.
Indie - rekordman s 50 miliony stromů
O pár let později se povedlo pokořit světový rekord opět Indii, tentokrát už ale s mnohem vyšším počtem stromků než v roce 2011. V roce 2016 se sešlo 800 tisíc dobrovolníků, aby pokořili světový rekord, a podařilo se. Díky jejich práci se podařilo vysadit neuvěřitelných 50 milionů stromků během 24 hodin na předem určená místa, jako například v městských parcích, podél silnic a železnic, na okrajích lesů i na nezalesněných plochách.
Indii tento projekt stál necelých 6 miliard eur. „Svět si už dávno uvědomil, že je potřeba vyvinout značné úsilí na zmírnění dopadů emisí oxidu uhličitého. My jsme učinili první krok v tomto směru u nás," řekl hlavní ministr oblasti Uttarpradéš, kde se akce konala.
Etiopie – nový rekordman s 353 miliony stromů
Světový rekord v počtu vysazených stromů držela od roku 2016 Indie. Letos (přesněji 29. července 2019) ji však trumfla Etiopie s ještě větším počtem, a tím se zasadila o nový světový rekord. Etiopané vysázeli za den přes 353 milionů stromů, na Twitteru to uvedl ministr etiopské vlády. Akce byla součástí ambiciózní iniciativy, jejímž cílem je vysázet v Etiopii za jeden rok až čtyři miliardy stromů. Projekt s názvem Zelené dědictví zahájil premiér Aby Ahmed. Etiopané zatím vysadili přes 2,6 miliardy stromů.
Pro zemi, která v posledních letech ztratila velkou část zalesněné plochy kvůli těžbě, zhoršování životního prostředí a klimatické změně, je tato iniciativa velkou a důležitou změnou, na což upozorňuje Světový potravinový program (WFP). OSN uvádí, že zatímco na začátku 20. století tvořily lesy až 35 procent plochy této východoafrické země, v roce 2000 byla zalesněna pouze čtyři procenta krajiny. Zemi v posledních letech trápí i sucha.
Pozitivní a negativní stránky vysazování velkého počtu stromů
„Stromy nejen, že pomáhají zmírnit změny klimatu vstřebáváním oxidu uhličitého ze vzduchu, ale přinášejí také velký užitek v boji s rozšiřováním pouští a degradací půdy, a to zvláště ve vyprahlých zemích. Také poskytují jídlo, obydlí, palivo, krmivo, léky, materiál a chrání zdroje vody,“ uvedl Dan Ridley-Ellis, vědec z Edinburgské univerzity.
Někteří kritici tvrdí, že až 40 % ze stromů nikdy nevyroste kvůli nedostatku vody, nebo kvůli nějaké chorobě. „Samozřejmě je skvělé, že se zasadí 50 milionů stromů, ale je také nutné vytvořit postupy, aby se lidé o ně začali starat a chránit je," řekl Edward Parson z univerzity v Kalifornii. Dále čtěte: Homosexuálové jsou i mezi zvířaty. Podívejte se, mezi kterými druhy je jich nejvíce.
