Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Překrásný pohled na podmořský život v Rudém moři vás bude svádět k natáčení a obdivování, ale nezapomínejte na to, že jste pořád na cizím území plném predátorů. Ti vás mohou bodnout, kousnout, anebo otrávit jiným způsobem.

Rudé moře

Rudé moře je nejseverněji položeným tropickým mořem světa a je poměrně blízko u Evropy, díky tomu patří mezi nejnavštěvovanější potápěčská místa na světě, většina z nich se nachází při egyptském pobřeží. Hlavním lákadlem je velké množství korálových útesů a podmořského života v jejich okolí. V korálech nachází domov více než 1 200 různých druhů ryb, z nichž některé se nevyskytují nikde jinde na světě. Ale ne všichni živočichové v Rudém moři jsou přátelští a nejedovatí.

Jak je to se žraloky?

Nejvíce viditelným rizikem jsou žraloci, kteří se ale ve dne ke korálovým útesům prakticky vůbec nepřibližují. Setkat se s nimi můžete spíše v noci. Žralok tygří nebo útesový šedý žralok vás může pokousat.

V Rudém moři jsou horší živočichové než žraloci

Ne všichni útočníci jsou na první pohled nápadní, a ne všichni zdejší tvorové jsou k člověku přátelští. Část z nich útočí jen v případě ohrožení, a poranění od nich jsou velmi bolestivá, ale pro zdravého člověka nejsou smrtelná. Jedná se např. o perutýny, murény, barakudy, ostence, trnuchy, elektrické parejnoky či medúzy. Jiná zvířata mají jed, který může jedince ohrozit na životě. Například jed odrance pravého, který se vyskytuje na dně moře, patří k těm nejnebezpečnějším na světě. Proto při potápění platí základní pravidlo – na živočichy nesahat a držet si od nich odstup.

Výčet hororových zvířátek

Ropušnice způsobí nesnesitelnou bolest

Ropušnicovití (Scorpaenidae) je čeleď převážně mořských ryb, která zahrnuje mnohé z nejjedovatějších druhů. Patří mezi ně ropušnice (scorpionfish), odranci (stonefish) či perutýni. Ropušnice (Scorpaenopsis) většinu dne tráví bez pohybu a nehybně čeká na kořist. Tato ryba se umí skvěle maskovat a dokonale splynout s okolím. Když ji někdo vyruší, ožene se po něm trny. Ropušnice zraňuje svými ostny, které jsou napuštěny jeden tak silným, že do deseti minut je bolest v ráně nesnesitelná, a to může vést až k utonutí zraněného. V Rudém moři jsou k vidění ropušnice plochohlavá (Scorpaenopsis oxycephala), ropušnice ďábelská (Scorpaenopsis diabola), inimikus vláknitý (Inimicus filamentosus) či ropušnice korálová (Sebastapistes cyanostigma).

Odranec je nejjedovatější ryba na světě

Odranec pravý (Synanceia verrucosa) připomíná tvarem těla i zbarvením kámen, podle toho dostal i anglický název „stonefish“ neboli kamenitá ryba. Má rád mělčiny a dokáže se zahrabat i do písku. Patří mezi nejjedovatější ryby vůbec. Tyto třiceticentimetrové ryby mají v zadní části těla 12 – 13 černých trnů napuštěných prudkým jedem. Na dně oceánu je snadno přehlédnete, to se vám může stát osudným. Pokud totiž na odrance pravého šlápnete, bude vás považovat za nepřítele a zaútočí. Jeho hřbetní ploutev ukrývá trny napojené na šestadvacet jedových žláz, navíc tak ostrých, že projedou i podrážkou. Na napadeného čeká svalová slabost, ochrnutí, a nedostane-li se mu pomoci, tak i smrt.

Perutýn – nebezpečný krasavec s jedovými žlázami

Perutýn vás zaujme svým krásným zbarvením. Ukrývá se v blízkosti korálových útesů, uvnitř vraků či v blízkosti skalních převisů. Už svým vzhledem říká „Nedotýkejte se!“. Objeví-li se vetřelec, skloní perutýn hlavu, namíří na něj hřbetní ostny a vyrazí. Na hřbetu má nejvíc jedových žláz, jeho tělo jich ukrývá až osmnáct. Většinu zranění si potápěči zapřičiní sami, a to tím, že na něj omylem stoupnou nebo narazí. Perutýni jsou aktivní hlavně v noci.

Pro člověka je bodnutí perutýnem velmi bolestivé, zasažené místo oteče, poranění může způsobit nevolnost a potíže s dýcháním, ale pouze zřídka je smrtelné. Jako první pomoc se doporučuje co možná nejteplejší voda (nebo vzduch), jakou postižený snese. V Rudém moři můžete potkat perutýna ohnivého (Pterois volitans), perutýna žoldnéře (Pterois miles), perutýna ostnatého (Pterois radiata) či perutýna krátkoploutvého (Dendrochirus brachypterus).

Trnucha alias zabiják slavného "lovce krokodýlů"

Trnuchy jsou podobné rejnokům, ale na rozdíl od nich mají na ocase jeden nebo více jedových ostnů, které mohou způsobit poranění podobné bodnutí bajonetem. Trnuchy jsou plaché, polehávají na mořském dně a vůbec nemají zájem o něčí společnost. Pokud je ale vyrušíte, propadnou panice a zaútočí svým ocasním trnem. "Toxin, který jed obsahuje, způsobuje savcům značnou bolest, a má nepříznivé dopady na srdeční rytmus a dýchání," cituje LiveScience.com mořské akvárium a výzkumné centrum Mote Marine Laboratory. Mnohem víc je ovšem nebezpečnější mechanické poškození způsobené bodnutím.

Například "lovce krokodýlů" Steva Irwina u australského pobřeží zabila právě trnucha. Její trn se mu zabodl přímo do srdce. Irwin přitom udělal podle odborníků amatérskou chybu, zvíře totiž obstoupil se skupinou kameramanů ze všech stran a sám se k ní přiblížil zezadu. V Rudém moři se nejčastěji setkáváme s trnuchou modroskvrnnou (Taeniura lymma) dorůstající 80 centimetrů s krásnými blankytnými puntíky po těle. Z větších druhů se v Rudém moři vyskytuje trnucha jemenská (Hypolophus sephen). Zřídka se můžeme setkat také s trnuchou indonéskou (Taeniura melanospilos) či trnuchou leopardí (Himantura uarnak).

Ostenci si hájí své hnízdo a jsou velmi agresivní

V létě ostenci hájí hnízdo trychtýřovitého tvaru, které samci vyhloubí v písku a samice do něj nakladou jikry. Samice zůstávají blíže dna a samci hlídají celé teritorium. Ryby chrání svá hnízda a jsou poměrně agresivní. Pokud se dostanete příliš blízko, ryba vás bude odhánět a může i kousnout. Proto se hnízdu raději vyhněte. Dávejte si pozor zejména na velkého ostence nazelenalého (Balistoides viridescens) dorůstajícího až 75 cm a ostence žlutolemého (Pseudobalistes flavimarginatus) dosahujícího délky až 60 cm. Jsou známy případy, kdy ostenec žlutolemý proháněl potápěče při ochraně svého teritoria po celé potápěčské lokalitě na útesu Erg Abu Ramada.

Elektrický parejnok vám dá ránu

V Rudém moři narazíte i na parejnoky, kteří vám mohou způsobit popálení elektrickým proudem. Parejnok levhartí (Torpedo panthera) dorůstá maximálně 50 centimetrů. Jde o elektrické rejnoky druhu Torpedinidae, kteří svou kořist omračují až 200 V silným elektrickým výbojem. Rána to není nijak velká, ale i samotné leknutí již způsobilo tragický konec nejednoho potápěče.

Čtverzubec vám zajistí smrt na talíři

Čtverzubci vypadají neškodně, avšak dokážou se nafouknout až do dvojnásobné podoby. Pro smrt si za touhle rybou nemusíte ani chodit do vody. Je oblíbenou delikatesou japonských kuchařů. Problém je však v tom, že její maso a vnitřní orgány jsou plné jedu tetrodoxinu, který je silnější než kyanid. V jedné rybičce je ho na zabití asi třiceti lidí.

Nesahejte na trnovou korunu a další bodavce

Nejen ryby mohou být nebezpečné, riziko představují i bezobratlí tvorové. Například mořská hvězdice trnová koruna (Acanthaster planci) má tělo nádherně barevné měřící až 35 centimetrů. Má 21 ramen posetých ostny, které jsou tak ostré, že probodnou i běžný skafandr. Když se neopatrný potápěč k hvězdici příliš přiblíží, mohou se mu ostny zabodnou do kůže a způsobit mu děsivou bolest. Rána silně krvácí a téměř vždy se zanítí. Následky poranění od hvězdice mohou být navíc dlouhodobé, pokud se zlomky trnu dostanou do těla.

Podobně nebezpečné mohou být i mořské ježovky. V případě Rudého moře je to především ježovka diadémová (Diadema setosum), a také mořský ježek (Asthenosoma varium). Když se jejich dlouhé ostny napuštěné jedem v ráně zlomí (a ony se zlomí), čeká vás spousta času u lékaře s dost hroznými bolestmi. Dále čtěte: Nejnebezpečnější zvíře v Africe ročně zabije až 200 lidí. Jak vypadají jeho útoky?.