Lidstvo čelí vážné krizi, přírodu likvidujeme závratným tempem. Je ještě čas zatáhnout za záchrannou brzdu?
Názory na globální oteplování a jeho příčiny jsou stále různé. Je ale důležité se o ně zajímat, protože jde o budoucnost naši i našich dětí. Věděli jste například, že už asi pětina deštných pralesů v Amazonii je zničena a téměř vše jde na vrub výroby masa pro průmyslové země? A víte, kolik masa sní třeba průměrný Američan?
Země může brzy už nebýt dobrým místem k životu
Pokud budeme pokračovat v kácení lesů, v agresivní těžbě nerostných surovin a znečišťování životního prostředí tempem a v rozsahu jako dosud, bude Země za několik desetiletí neobyvatelná. Odborníci a ekologické organizace se shodují a varují: Zemi můžeme vyčerpat už mezi lety 2040 až 2100. Počet obyvatelstva pak začne následkem neplodnosti, epidemií a nedostatku pitné vody a potravin rapidně klesat.
Jinými slovy, přežijí jen někteří z nás a je sporné, jestli v těch nových podmínkách bude vůbec o co stát. A i kdyby byl člověk i příroda houževnatější, než říkají tyto prognózy, je i tak nasazený směr sebevražedný.
Jsou již odborníci, ale i spisovatelé literatury faktu, kteří bubnují na poplach. Jenomže texty a jejich slova se rychle mezi lidmi sice šíří, ale k zásadním změnám nedochází. Zdá se, že politici, velké organizace a veškerý průmysl na základě zmanipulovaných údajů z centra klimatického výzkumu na University of East Anglia (známé jako Climate Gate Scandal) přesměrovali svoji pozornost na oteplování Země a celosvětovou redukci emisí CO2.
Proč? „Je to gigantický obchod. Je až neuvěřitelné, kolik lží se objevilo v souvislosti s tímto tématem,“ konstatoval spisovatel Michael Morris v jedné ze svých knih, které se přes nechuť mocných staly světovými bestsellery. Na důkaz svého názoru cituje nedávno zesnulého fyzika Harolda Lewise z Kalifornské univerzity. Ten uvedl tato slova: „Podvod s globálním oteplováním s sebou přináší miliardy dolarů. Zkorumpoval řadu vědců a prohnal se americkou komunitou fyziků jako obří vlna. Je to největší a nejúspěšnější pseudovědecký podvod, jakého jsem byl kdy ve svém dlouhém životě svědkem.“
Dobrá myšlenka, má však svoje ALE...
Pozor, nebylo by ale fér snahy o snížení emisí CO2 kritizovat a shazovat. Nejsou špatným cílem a určitě je dobré o ně usilovat. Problém ovšem podle některých expertů v opozici je, že celá debata kolem toho je hnána hlavně ziskuchtivými zájmy.
A to přesto, že emise nejsou největším ekologickým problémem. Hlavní problémy tkví v drancování přírody, v kácení lesů, v masivním šíření geneticky modifikovaných užitkových plodin (GMO) a využívání jaderné energie. Oxid uhličitý přitom není jen problém, ale taky základ veškerého života. Zelené rostliny, a nejvíce stromy, jej laicky řečeno rozštěpují na uhlík a kyslík. Uhlík si přeměňují na cukr, protože ho potřebují pro svůj růst, a jako vedlejší produkt nám dodávají kyslík, který k životu nezbytně potřebujeme my. Bez CO2 by tedy život vlastně nemohl existovat.
Zajímejme se o skutečné příčiny klimatických změn
Po řadě extrémních výkyvů počasí na celé světě v posledních letech je naděje, že to snad lidem konečně dojde. Měli bychom se začít zajímat o to, jaké jsou jejich skutečné příčiny. Pokud máme na Zemi mnoho CO2, není to spíše proto, že zde již není dostatek stromů, které by ho mohly štěpit?
Je třeba pak uvést, že plocha deštných pralesů, která se ročně vykácí, odpovídá přibližně 2,5násobku plochy celého Rakouska. Asi pětina deštných pralesů v Amazonii je již zničená a téměř vše jde na vrub výroby masa pro průmyslové země. Podle některých expertů je tedy jediná cesta: měli bychom snížit spotřebu masa – to by bylo více efektivní než redukce CO2.
Američan sní ročně průměrně 123 kilogramů masa
Michael Morris zjistil, že průměrný Američan ročně spořádá cca 123 kilogramy masa, Španěl 121, Rakušan 112 kilogramy, Němec 88 kilogramů. Celosvětově stoupl průměr konzumace masa mezi lety 1961 až 2001 z 23 kilogramů na 38 kilogramů na hlavu a rok, v průmyslových zemích dokonce z 57 kilogramů na 91 kilogramů! Zatímco v roce 1950 stálo kilo vepřového 1,6 procenta měsíčního výdělku německého občana, v roce 2002 šlo už o 28 procent, tedy skoro jednu šestinu. Maso je dnes příliš levné, a to na úkor životního prostředí a utrpení krmných zvířat. I podle OSN vzniká kolem 18 procent všech skleníkových plynů na světě právě při produkci masa," poukázal spisovatel, který předkládá světu fakta v poněkud jiném světle, než je známo z mainstreamu.
Varuje pak dál s tím, že za poslední dva tisíce let zničil člověk třetinu všech lesních ploch na Zemi. To však neznamená, že zbývá dalších 4 000 let do doby, než bude poražen poslední strom. „Přírodě bereme třikrát víc, než sama dokáže přirozeně obnovit,“ podotkl.
Máme se obávat ekologického holocaustu?
V souvislosti s ekologií a budoucností Země je třeba zmínit také zajímavé a od hlavního názorového proudu odlišné názory Williama I. Robinsona, amerického profesora sociologie, globálních a mezinárodních studií. Ten vyslovil nedávno důrazné varování před hrozbou, kterou nazval ekologický holocaust. Zpracoval k tomu dokonce analýzu globální krize. Také podle něj čelí lidstvo totální krizi, v níž nikdy nebylo v sázce nic vyššího. (Čtěte také: Některé pobřežní oblasti pomalu mizí pod vodou. V ohrožení jsou miliony lidí).
