Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Zatímco ve čtyřicátých letech minulého století se na pozemském povrchu nacházelo přibližně deset miliard uncí stříbra, podle současných hrubých odhadů je nyní na celé planetě k dispozici již dokonce pětkrát víc zlata než stříbra. Zásoby stříbra tak prudce klesly. A americká vláda, která byla v roce 1940 ještě největším vlastníkem tohoto kovu na světě, už nyní žádné stříbro nevlastní. To jsou překvapivá slova, která začínají znít od obchodníků s drahými kovy. Je tomu skutečně tak?

V některých teoriích spíše konspiračního charakteru se objevují zvěsti o tom, že v současnosti je stříbro už ve skutečnosti cennější a vzácnější než zlato. Mělo by být prý dokonce pětkrát dražší než jeho žlutý bratr. Nízké ceny ale prý udržují hlavně banky.

Vytěžené stříbro jde do průmyslu

Výhodou stříbra je, že většina toho, co se vytěží, putuje do průmyslu. Poptávka je tím pádem stabilní a nedá se očekávat žádný zásadní pokles. Právě naopak – analytici prý očekávají, že poptávka stoupne. Vzhledem k tomu, že při současných cenách se recyklace stříbra nevyplatí a těžařské společnosti nemohou jednoduše zvýšit těžbu, dá se čekat rostoucí hodnota tohoto kovu.

Co víme o zlatu a stříbru na naší planetě?

Zlato se v zemské kůře vyskytuje v poměru ke stříbru zhruba 1:15. Podle expertů bylo doposud vytěženo na Zemi 165 tisíc tun zlata, což by odpovídalo kostce o hraně dvaceti metrů či 8000 krychlovým metrům čistého zlata. Přibližně polovina zlata je zpracována ve špercích, ale ročně přibývá na planetě nově vytěžené zlato o váze 2300 tun. Když se bude těžit nadále stejnou rychlostí, bude možné zlato těžit již jen dalších dvacet let, poněvadž rezervy jsou podle odhadů vědců jen 47 tisíc tun. Více zlata na planetě není, pokud nebudeme počítat ještě dalších 53 tisíc tun, které není ekonomické vytěžit třeba proto, že je v nepřístupných místech.

Se stříbrem je však situace podobně hraniční. Kvalitní povrchová naleziště stříbra už dnes vlastně neexistují. Stříbro se dobývá v rekordních hloubkách, čímž stoupají náklady na jeho těžbu. Navíc se v ryzí podobě prakticky nevyskytuje, protože je vždy součástí sloučenin spolu s mědí, niklem či zinkem. Pokud by tedy těžaři chtěli v budoucnu získat více stříbra, současně by museli vytěžit i ostatní rudy, čímž by snížili cenu těchto kovů. A to by pro ně nebylo ekonomicky výhodné. Čtěte také: (Na Měsíc se zaměřují nejen kosmické agentury. Společnosti v něm vidí zdroj cenných surovin).

Zlato i stříbro dříve kryly bankovky. Teď už ne

Až do roku 1717 bylo však zlato spolu se stříbrem používáno ke krytí bankovek. Platil totiž takzvaný bimetalový standard, jenž určoval směnný vztah mezi oběma kovy. To se postupně vytratilo.

Svět spotřebovává v současnosti mnohem více stříbra, než se ho těží. Znamená to, že stříbro je natolik podhodnoceno, že by se po případném krachu papírových peněz ve světě mohla jeho cena vyšplhat na pětisetnásobek.

1920: Pro stříbro naprosto zlomový rok

Stříbro se těží už více než 7000 let, bylo oblíbené k výrobě šperků, mincí i okultních předmětů a dlouho si ho lidé cenili v minulosti dokonce víc než zlata. Až v novodobé historii nastal zlom. Došlo k němu v roce 1920. Za unci zlata se muselo jako protihodnota zaplatit v tomto uvedeném roce sto uncí stříbra.

Jenomže při elektrifikaci miliónů domácností, výrobě automobilů a fotografií bylo najednou potřeba stále více stříbra. Třeba proto, že je nejlepším elektrickým a tepelným vodičem, nejlépe odráží světlo, je všestranně použitelné i jako katalyzátor, používá se v medicinsko-technické oblasti. Je to tedy tedy jedna z nejdůležitějších surovin na Zemi. Jaká překvapení přinese nejbližší budoucnost, si musíme počkat.