Důvody, proč někteří lidé koktají. Příčiny jsou hodně překvapivé

Proč někteří lidé koktají?
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
11. listopadu 2018 07:39 / Shutterstock
  0   0
Kolik řečí umíš, tolikrát jsi člověkem, říká známé přísloví. A je to pravda. Vždyť situací, kdy našinec v cizině zažívá díky neznalosti jazyka někdy stresující a někdy zase spíše úsměvné historky, známe mnoho i z okruhu svých přátel. Umět alespoň jeden či více cizích jazyků je prostě výhoda.

Zdálo by se, že nejsnazší cestou je naučit se jazyk hned se sáním mateřského mléka. Malé dítě z rodin, kde rodiče po přestěhování do jiné země ovládají mateřštinu a jazyk svého nového domova, se prostě přirozenou cestou naučí oba jazyky a dokáže je už po celý život používat zcela rovnocenně.

Je totiž mnoho zemí, kde se mluví současně mnoha různými jazyky. Ve Španělsku můžete kromě španělštiny slyšet i katalánštinu a baskičtinu, ve Švýcarsku němčinu, francouzštinu nebo „švýcrdojč“ a třeba v Itálii mimo italštiny i němčinu, slovinštinu nebo francouzštinu.

K jazykově nejbarevnějším zemím Evropy patří Velká Británie, kde můžete zaslechnout angličtinu, velštinu, gaelštinu či irštinu. A početné komunity imigrantů z bývalých britských kolonií mluví zase řečmi své původní domoviny.

Je tedy vcelku přirozené, že mnoho britských dětí se ve svých rodinách setkává s dvojjazyčností a rozdílné jazyky vstřebávají od útlých let. Odborníci se však již po léta přou, zda nežádoucí vedlejší efekty přece jen nejsou příliš vysokou cenou za výhody, které vícejazyčnost přináší. Za nejvýznamnější z nich se považuje opoždění plného jazykového rozvinutí dětí vůči jejich vrstevníkům, kteří pocházejí z rodin, v nichž se mluví pouze jedním jazykem. V Malajsii objevili dosud neznámý jazyk. Podrobnosti se dočtete zde.

A tak právě britský psycholog Peter Howell podrobil analýze ještě jeden negativní jev, který má podle něj původ v popisované dvojjazyčnosti. Zabýval se skupinou londýnských dětí ve věku 8 – 10 let, které přišly do jeho ordinace s problémem koktání. Ukázalo se, že více než pětina z dětí mluvila doma s rodiči více než jednou řečí – tedy jejich mateřštinou a angličtinou jako druhým jazykem. Podle Howella tak studie přesvědčivě prokazuje, že děti, které do svých pěti let mluvily oběma jazyky současně, měly větší tendenci ke koktání. Zajímavé pak je, že výrazně koktavější byli chlapci, a to v poměru 4 : 1 oproti dívkám.

Podle Howella je tak sice dobré učit malé děti cizí jazyk, ale pro celkový správný jazykový rozvoj dítěte je ideální ponechat dítě nejprve se naučit mateřský jazyk a výuku druhého jazyka přiřadit až kolem pátého roku věku dítěte.

Karel Kovka | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Mobily a počítače umožňují lépe zvládat aktuální krizi kolem koronaviru. Pomoct můžete i vy

Dům a zahrada

Co s hromadou polen. Zapomeňte na sekeru, vezměte si na pomoc štípačku na dřevo

Cestování

Pro milovníky nedotčené přírody. Zažijte řeku Jizeru z opravdu nevšedního pohledu

Zavřít reklamu