Nové objevy odhalují velké tajemství dávných mořeplavců

Santa Maria, Nina a Pinta, na kterých Kolumbus doplul k břehům Ameriky
📷
Další 4 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
09. listopadu 2018 07:07 / Shutterstock
  1   0
Vikingy, drsné severské mořeplavce a válečníky, kteří plenili Britské ostrovy, Francii a pouštěli se proti proudu řek i do evropského vnitrozemí, si mnozí představují s typickými přílbami se zvířecími rohy. Tuto mylnou představu už historici vyvrátili. Vikingové však měli jiné tajemství.

Mýty o vikingských helmách opatřených rohy vědci už dávno vyvrátili. Žádný archeologický nález, kterého součástí byly i helmy vikingských válečníků, totiž tuto rozšířenou představu nepotvrdil. Mýtus zřejmě vznikl tak, že vikingové byli nazýváni jako „dáblové ze severu“. A protože v křesťanství je ďábel zpodobňován s rohy, vznikl mýtus o „rohatých“ válečnících. Ani tato teorie však není úplně podložená.
 
Co je však historickým faktem je to, že vikingové byli odvážní a úspěšní mořeplavci a vydávali se na svých lodích, zvaných drakkary, byla-li příď ozdobena dračí hlavou, nebo snekkary, když byla příď ozdobena hadí hlavou, mimo loupežných nájezdů, na dlouhé objevitelské výpravy.

Je známo, že vikingský vůdce Erik Rudý se kolem roku 980 vydal na výpravu, při které objevil dnešní Grónsko a založil tam první osady. Mnozí historikové se domnívají, že z Grónska pokračoval dále na západ a doplul až k břehům Ameriky o více než 500 let dříve než Kolumbus. Jeho syn Leif pak doplul až k východnímu pobřeží dnešní Kanady.

Ale jak je možné, že nikterak velké vikingské lodě vydržely bez problémů takto daleké plavby po nikterak klidném severním Atlantiku?
 
Nedávné zkoumání podivných jam ve Skandinávii zřejmě odhalilo tajemství, proč byly lodě vikingů tak odolné. Zkoumané jámy se nenacházely v blízkosti žádného osídlení, ale ve zcela opuštěných borovicových lesích. Datovány byly mezi roky 680 až 900. Z počátku se archeologové domnívali, že tyto jámy sloužily především k výrobě dřevěného uhlí.

Výzkum prováděný švédským archeologem Andreasem Henniusem ale ukázal, že měly jiný účel – výrobu dehtu. Podle archeologa se jednalo opravdu o „průmyslovou“ výrobu značného množství tohoto produktu. Jámy byly schopné během jednoho cyklu vyprodukovat asi tři sta litrů dehtu.
 
A právě dehet, kterým bylo možno následně důkladně impregnovat trupy vikinkských plavidel, byl důvodem velké odolnosti lodí, které tak výborně odolávaly mořské vodě. A tak podle Henniuse právě zvládnutí výroby dostatečného množství dehtu stojí za úspěšnými námořními výpravami těchto dávných obyvatel severu. O nedávném senzačním objevu pohřební lodě vikingů jsme psali v tomto článku.

Karel Kovka | inStory.cz
Kam dál?
Chodíte vždy a všude pozdě? Vědci zjistili, proč to tak je
Je mírná konzumace alkoholu škodlivá? Názory se různí
Smějete se rádi? Poodhalíme vám tajemství lidského smíchu
Komentáře
Reklama
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

NASA ve spolupráci s Lockheed Martin vyvíjí unikátní dopravní letadlo budoucnosti

Dům a zahrada

Jak v interiéru pracovat s neutrálními barvami, aby to nebyla nuda

Cestování

Nezničte zážitky z krásné dovolené sobě ani svému okolí. Čeho byste se měli při cestách vyvarovat?