Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Každému je vcelku jasné, že pokud umí dítě plavat, snižují se rizika fatálních nehod při jeho pobytu v místech, kde je voda. Ať již je to bazén na zahradě, rybník, řeka nebo moře. A čím dříve si tuto dovednost osvojí, tím lépe. Ale kdy začít s výukou. Populární je plavání kojenců. Ale to s sebou může nést i rizika.

Pobyt ve vodě přináší kojencům řadu výhod. Rozvíjí a urychluje jejich psychomotorický vývoj, zlepšuje pohybovou koordinaci a svalový tonus. O skutečném plavání ale vlastně nemůže být řeč. Miminka si na vodu spíše zvykají a otužují se. V každém případě se však v pozdějším věku naučí rychleji plavat. Přesto by mělo platit, že než se do plavání s kojencem pustíte, měli byste se poradit s dětským lékařem. Existují totiž i nemalá rizika.

Například Americká pediatrická akademie mezi příznivce plavání kojenců nepatří. Ve své studii upozorňuje na zvýšený výskyt astmatu, který je vyvolán bronchokonstrikcí průdušek kojenců (sevření hladkého svalstva průdušek). V Belgii zase studovali účinky trichloraminu, který vyvolává v bazénech typický chlorový zápach. Také další aerosoly na bázi chlorinových oxidantů mohou u predisponovaných kojenců vyvolávat změny v epitelu dýchacích cest a vést v pozdějším věku k rozvoji astmatu. A víte proč mezi malými dětmi narůstá obezita? Více se dočtete v tomto článku.

Paradoxní je, že astmatikům může plavání vlastně i pomoci. Jednou z terapeutických metodik je učení výdechu proti odporu, a právě ve vodě je tato situace navozena velice přirozeně. Nepřítelem astmatiků tak není voda, ale chlór, který se do vody, kvůli její čistotě, přidává. Neškodné metody čištění vody v bazénech, tedy ionizací či UV zářením, nejsou zatím příliš rozšířené.

Pokud si říkáte, co je nám do nějaké Americké pediatrické akademie, pak vás možná přinutí k zamyšlení výzkum, který proběhl v Norsku. Výzkumu organizovaného Norským institutem veřejného zdraví se zúčastnilo třicet tisíc dětí ve věku do šesti měsíců. Závěry výzkumu konstatují, že koupání novorozenců ve větších bazénech jim může víc uškodit než prospět. U 40 procent zkoumaných dětí ve věku nad 3 měsíce se objevil zvýšený sklon k dušnosti a zánětům středního ucha. Riziko se zvyšovalo v případech, kdy měli rodiče k astmatu či zánětům středního ucha genetické předpoklady.

Je tedy zřejmé, že voda může kojencům pomoci, naučí se brzy plavat, ale zároveň není tato metoda úplně bez rizika. Konzultaci s lékařem lze tedy více než doporučit.