Pokusy na zvířatech. Jsme něco víc, když za sebe necháváme trpět zvířata?

 Věda a Výzkum 
13. července 2022 10:47 / Michael Veselý
  1
📷
1 fotografie v galerii
Zvířata platí za náš pokrok životy. Depositphotos.
Pro vyvíjení nejrůznějších léků, kosmetiky a všemožných látek jsou využívána zvířata – především hlodavci. Pokusný králík není jen fráze, pod tímhle pojmem se skrývá skutečné utrpění mnoha jedinců, jež s klidem na duši přehlíží téměř každý z nás.

Pokusy na zvířatech se široce využívají k vývoji nových léků a testování bezpečnosti mnoha produktů, ať už jde o mýdlo nebo barvu. Mnohé z těchto experimentů způsobují zvířatům bolest a vedou až ke smrti, do níž vlastně zvíře jen trpělo. Způsobovat takové utrpení zvířat, která se nemohou bránit, je morálním problémem. Proč není testování ve stejné míře prováděno na lidech? Mají totiž možnost říct svůj názor a pochopitelně si nenechají lít chemikálie do očí a žíraviny na kůži.

Experimentátoři na zvířatech jsou si tohoto etického problému velmi dobře vědomi a uznávají, že experimenty by měly být prováděny co nejhumánněji. Jak ale chcete provést humánní polití potkana látkou, po které mu slezou chlupy? Jsou to všechno pěkné fráze, co zaobalují skutečnost, že zvířata trpí za náš pokrok.

V roce 2004 byl vyhlášen zákaz testování kosmetiky na zvířatech. Mnoho lidí ale netuší, že tím není tento problém zcela odbourán. Evropská chemická agentura vyžaduje otestování pro registraci nové chemické látky. Navíc nyní trvá na testování i u složek, které už jsou v kosmetickém průmyslu využívány. Když se v Evropské unii začalo jednat o možném uvolňování pravidel, které již téměř dvacet let zakazují testování kosmetiky, přes 40 tisíc Čechů okamžitě podepsalo petici, která má tento nápad zastavit. Zbytek buď situaci nesleduje nebo se osudem zvířat příliš nezabývá. To bychom ale rozhodně měli, protože rozhodujeme o osudech těch, kteří se nemohou bránit.

Za vším stojí lidské ego

Abyste lépe pochopili, o co tu jde, zkuste si na moment představit, že jste králík. Narodili jste se trochu nešťastně a celá vaše rodina je určena k tomu, aby na vás otestovali výrobky, kterými by si jinak mohl ublížit nějaký člověk. Budou vás brát do laboratoře, kde vám na studeném stole kápnou něco do očí nebo na kůži, v krajním případě dokonce dostanete sníst látku, která k tomu rozhodně není určena a může poškodit váš zažívací systém. Pak zůstanou pozorovat, jestli slepnete nebo to do vás třeba vyžere díru. Prvních pár pokusů možná vyjde dobře, ale dřív nebo později přijde nějaká rána. A tím myslím opravdu fyzickou bolestivou ránu, která se s největší pravděpodobností nikdy nedá do pořádku. Pomalu vás utýrají tímhle způsobem, až budete nakonec rádi, že smrt vás zbaví bolesti, protože žít s jedním okem slepým a bolavým kožichem není žádná radost. Zní to jako ušlechtilý smysl života? Když si představíte, že z toho vzejde nový druh mýdla, tak asi ne.

Máme snad málo všemožných výrobků? Stojí něčí perfektně zvýrazněné oči za trápení zvířat a obětování jejich životů? Nechci znít jako aktivistky, které kritizují každého, kdo se na zvíře jen zle podívá, ale mnoho tvorů zemřelo kvůli hloupému vyvíjení produktů, které nejsou nijak zázračné.

Zastánci pokusů na zvířatech říkají, že prospěch, který člověk získá, převažuje nad škodou způsobenou zvířatům. Stavíme se do pozice nadřazených tvorů, jimž mají ostatní sloužit ku prospěchu. Zvíře ale prožívá bolest stejně jako kdokoliv z nás. Znovu se ptám, proč se tedy tyto testy neprovádějí místo zvířat na lidských dobrovolnících, kteří mají možnost si vybrat. Bojí se snad, že by jich nebyl dostatek? Když se najdou lidé, co si nechávají co dva týdny platit za odběr plazmy, aniž by řešili, jaký vliv to má na jejich tělo, určitě by na sebe nechali občas i něco kápnout.

Pokud jsme něčím nadřazeným, neměli bychom svou převahu využívat spíše k ochraně? Argumenty o prospěchu lidstvu nelze použít k obhajobě všech forem experimentování, protože ne každý přínos je dostatečně velký a některé formy testování mohou být velmi drastické.

Existují jiné cesty

Nechápu rozhodnutí zmírňovat omezení testování na zvířatech, když máme v současné době již spoustu alternativ. Existuje buněčné testování, kdy je lidská kůže vypěstována v laboratořích a následně využita k experimentům tohoto typu. Vedle toho existují také možnosti testování na orgánech z jatek kupříkladu. Místo stříkání chemikálií do očí králíků je také používán jateční odpad. Tedy oči z mrtvých kuřat, králíků a krav v jejichž případě už nehrozí žádná další bolest a trauma. Celý test v tomto případě probíhá tak, že experimentátor sleduje zakalení a poškození rohovky oka. Nejde sice o testování zcela bez využití zvířat, ale rozhodně je to přijatelnější varianta než trápení ještě žijících tvorů. Nejsem sice fanouškem jatek, ale považuji tuto cestu za schůdnější, protože tím klesne počet zvířat, která „to odnesla“.

V neposlední řadě existují dobrovolnické studie, kam se mohou lidé na testování sami přihlásit. Ty se využívají především u léčiv, jež mají mít účinek na člověka a podle reakce organismu zvířete o nich nemůžeme nic usoudit. Pokusy na zvířatech se nepoužívají k tomu, aby se ukázalo, že léky jsou bezpečné a účinné u lidí – to nemohou. Místo toho se používají k tomu, aby pomohly rozhodnout, zda by měl být konkrétní lék testován na lidech. I kosmetika však musí být otestována na lidech, než jde do obchodů, ale studie mikrodávek, které se k tomu využívají, jsou založeny na ultra-citlivých metodách. Pomocí nich se účinky podané látky měří v extrémně malém množství. Dávky jsou tak pro dobrovolníky bezpečné. Před tím musí být ale otestovány na zvířatech, aby se vyfiltrovaly léky, které neúčinkují nebo příliš nebezpečné pro použití na lidech. Pokud lék projde testem na zvířatech, pak je testován na malé skupině lidí před velkými klinickými testy. K tomu asi lze říct jen tolik, že u některých lidí nevidím větší potenciál a přínos pro tuto planetu než u zvířat, takže ochrana nastavená tímto způsobem… Ale to situaci samozřejmě nijak neřeší, je to jen drobný poznatek.

Nejsem vědec a i tak samozřejmě chápu, že ne všechno lze provést alternativními cestami. V takovém případě je ale vhodné omezit testování pouze na skutečně přínosné výzkumy, rozhodně ne na úpravu chemického složení nového typu mýdla, budu-li trochu přehánět.

Mnoho zvířat odnese tohle testování i vnitřně, jak už jsem zmínil o kousek výš. Teď si možná pokládáte otázku, proč, když zřejmě žádná chemikálie není určena k jídlu. Jenže je zjevně nutné otestovat také, jak bude tělo reagovat v případě, že jej někdo pozře omylem. Znáte to, neuhlídáte zrovna dítě a ono si vymáčkne do pusy nový šampon nebo si omylem polijete špagety barvou na vlasy. Výrobky tak mívají varování, co se vám může stát, když je omylem pozřete. Nebylo by jednoduší napsat na všechny stejné varování, aby to lidé prostě neriskovali? Ano, podobný výzkum může zachránit život, pokud se díky němu ví, jak postupovat a co hrozí dítěti, které vám olízlo chemikálii, jiné životy jsou za to však obětovány.

V Česku je naštěstí ke zvířatům zvolen poměrně rozumný přístup. Vědci se snaží obejít bez zvířat co nejvíce a využívat alternativní postupy. Například Státní zdravotní ústav se testování na živých tvorech vyhýbá v mnoha odvětvích, jakými je testování kožní dráždivosti, fototoxicity, oční dráždivost a testy dalších změn v organismu vlivem působení chemických látek. Pomáhá i využití umělé inteligence. Nejsnazší cestou, jak pomoci proti testování na zvířatech je nákup značek s certifikátem Leaping bunny. To zaručuje, že značka byla prověřena a netestuje své výrobky na živých tvorech, kteří by ta to museli trpět. Pokud chceme být na vrcholu společnosti, měli bychom svou převahu ukazovat jinak než zneužíváním slabších.

Autorský článek - komentář. Další zdroje: Denik.cz, Pokusynazviratech.cz

Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Rihanna si rodinného života asi moc neužije. Zpěvák ASAP Rocky, se kterým má syna, byl obžalován za...

Styl

Jeseteří úplněk ve znamení Vodnáře vyvolá touhu po svobodě a lehkomyslnosti

Dům a zahrada

Lesní jahody lze pěstovat i na balkoně. V kvalitní půdě s mírně kyselým pH vám porostou dokonce lépe...