Podle studie existuje v České republice elektrárna, která ročně zabije přes sto lidí
Znečištění způsobené touto elektrárnou prý dopadá dokonce i za hranice našeho státu. O kterou elektrárnu jde a co vše má podle studie na svědomí?
Krátce o elektrárně Počerady
Hnědouhelná elektrárna Počerady nacházející se v katastru obce Volevčice na Mostecku v Ústeckém kraji patří v současné době společnosti ČEZ, novým vlastníkem ale má být miliardář Pavel Tykač. Prodej elektrárny silně napadají ekologové, nový vlastník totiž podle nich nebude investovat do technologií vedoucích k plnění nových emisních limitů. V současnosti je elektrárna Počerady podle organizace Greenpeace největším zdrojem znečištění ovzduší v kategorii uhelných elektráren v České republice.
Podle hnutí Arnika také elektrárna Počerady patří mezi největší české zdroje skleníkových plynů a je prý nejhorším českým zdrojem vypouštěné rtuti do ovzduší, vody a půdy. Podle dostupných dat loni elektrárna Počerady vypustila do atmosféry přes 4,7 milionu tun oxidu uhličitého (CO2). Elektrárna je již dlouhou dobu kritizována hlavně kvůli jejím dopadům na lidské zdraví v regionu.
Děsivá studie
Podle nové studie, kterou vypracoval expert Greenpeace Global Air Pollution Unit Lauri Myllyvirta, způsobí znečištění z uhelné elektrárny Počerady nejen řadu onemocnění, ale stojí také za 111 předčasnými úmrtími ročně a 1000 lidí zasáhne nadlimitním spadem rtuti. Zasaženo je nejen Mostecko a jiné oblasti České republiky, ale dokonce i státy za hranicemi naší země. Za rok 2017 elektrárna Počerady uvedla emise rtuti ve výši 188 kilogramů, z toho se pak asi třetina vypuštěné rtuti usadí v půdních či sladkovodních systémech v regionu.
Spadem toxické rtuti je nejvíce zasažena oblast v nejbližším okolí elektrárny, lze předpokládat, že jde podle výpočtů o usazování rtuti v množství nad úrovní 125 miligramů na hektar za rok. Tak velké množství rtuti již není úplně neškodné a v blízkém okolí, což je oblast přibližně o ploše 30 km2 jihovýchodně od elektrárny, kde žije okolo 1000 obyvatel, může mít škodlivý vliv například také na vodní živočichy a rostliny, neboť do sebe mohou akumulovat škodlivé množství rtuti. Přesné množství a biokoncentrace rtuti silně závisí na místních chemických, hydrologických a biologických podmínkách, ale jedno je jisté, odhadované množství usazené rtuti je určitě důvodem k obavám.
Co vše emise mohou způsobit
Ve studii bylo provedeno podrobné vymodelování šíření znečištění ovzduší z elektrárny Počerady. Emise z elektrárny přispívají ke koncentraci mikroskopických prachových částic (PM2,5), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu siřičitého (SO2) v okolí a zvyšují riziko akutních i chronických onemocnění a symptomů. Na mnoho lidí tyto látky působí škodlivě a dopady na zdraví lidí plynoucí z tohoto znečištění jsou tedy velmi závažné. Jde například o zvýšení rizika onemocněním mozkové příhody, rakoviny plic, dýchacími chorobami u dospělých, ale i onemocněním dýchacího traktu u dětí.
Podle výsledných výpočtů studie byla v roce 2017 elektrárna Počerady odpovědná za spad rtuti a za přibližně 111 předčasných úmrtí, ale dále také za 1 694 astmatických záchvatů, 48 nových případů chronické bronchitidy, 80 hospitalizací a přes 45 000 dnů pracovní neschopnosti ročně. Dopady provozu elektrárny jsou však znatelné i za hranicemi ČR, přibližně 75 ze zmíněných 111 předčasných úmrtí se týkalo obyvatelstva v zahraničí, především pak v Německu a Polsku. Dále čtěte: Oteplování klimatu ničí plodnost nejen u brouků, ale také u mužů.
