Nový objev mikrobů z hloubky naší planety by mohl být klíčem k nalezení života na Marsu
Vědci odhalili jednobuněčné, metanovité organismy pevně zabalené ve štěrbinách vzorků vulkanických hornin odebraných z oceánské kůry v jižním Pacifiku.
Horniny vytažené z mořského dna by obvykle měly obsahovat až 100 bakteriálních buněk na centimetr krychlový. Ale tyto konkrétní horniny obsahovaly více než 10 miliard bakteriálních buněk.
Záhada z hlubin
Vědci se z lodi v oceánu provrtali až do hloubky 121 metrů, aby vykopali vzorky jádra, z nichž nejstaršímu je asi 104 miliony let.
Vědci vzorky jádra sterilizovali, aby se zabránilo kontaminaci, a nakrájené tenké řezy obarvili speciálním barvivem, které lépe zobrazuje materiál DNA. Analýza celé genomové DNA odhalila, kolik druhů mikrobů bylo ve skále ukryto.
Dno oceánu je překvapivě svěží ekosystém, který je domovem celé řady forem života. Podvodní sopky vyvěrají lávu do chladného oceánu, kde se rozpadá a klesá k mořskému dnu. Jílové minerály vyplňují tyto trhliny a poskytují ideální prostředí pro aerobní bakterie.
Vědci však nenašli tyto jednobuněčné organismy v blízkosti hydrotermálního otvoru. Proto si myslí, že tyto organismy a jejich neobvyklá stanoviště jsou perfektním analogem pro nalezení života v jiných částech Sluneční soustavy. Například povrch Marsu je pokryt čedičem, stejným typem vulkanické horniny, která tvoří oceánskou kůru.
Otisky prstů mikrobů
Podle vědců jsou minerály jako otisky prstů, které na sebe prozrazují, za jakých podmínek byly přítomny při vzniku jílu. Neutrální až mírně alkalické úrovně, nízká teplota, střední slanost, prostředí bohaté na železo, čedičová hornina. Všechny tyto podmínky jsou si velmi podobné jak v hloubkách oceánu, tak s povrchem Marsu.
Víc ale asi napoví až nová flotila průzkumníků vyslaných na Mars, která má zjistit, zda život na červené planetě skutečně je. Laici si sice často představují, že se tam nakonec bude procházet nějaký mimozemšťan, vědci ale hledají mikroby podobné těm, které vylovili z oceánu.
Pokud díky koronavirové pandemii nedojde ke zpoždění misí, má NASA vyslat na Mars svoje nové průzkumné vozítko v červenci, zatímco ESA bude se svým evropským průzkumným projektem následovat v roce 2022. Obě tyto mise budou zkoumat marťanskou půdu, aby nalezly důkazy o podobném mikrobiálním životě. Dále čtěte: Astronomové objevili exoplanetu, kde z oblohy prší železo.
