Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

Šlo o jedovatou a pro člověka nebezpečnou rybu, chiméru podivnou, která žije ve větších hloubkách Atlantského oceánu a dorůstá délky až 1,5 m a hmotnosti okolo 2,5 kg.

O podivném úlovku norského rybáře

Plánoval ulovit vzácného platýse černého, který obvykle žije ve vzdálenosti 8 km od norského pobřeží, ale na místo toho vylovil zvláštně vypadající chiméru podivnou, která byla pojmenována podle řecké mytologické příšery s hlavou lva a ocasem draka. Tak přesně takový zážitek se přihodil devatenáctiletému norskému rybáři Oscaru Lundahlovi.

Kde lovil?

Oscar Lundahl sdělil, že lovil v hloubce 800 metrů u pobřeží ostrova Andoya na severu Norska. Najednou prý zbystřil, že mu zabírá cosi dost velkého. Povedlo se mu narazit na rybu, která bývá ulovena jen zřídkakdy. Samotné vytažení ryby mu prý trvalo kolem 30 minut. Podivný vzhled ryby rybáře překvapil.

Co rybář s chimérou udělal?

Chiméra však vytažení z vody nepřežila, a to nejspíše kvůli příliš velké změně tlaku. Lundahl přemýšlel, co s ní a nakonec se rozhodl, že je škoda rybu vyhodit, a tak si ji odnesl a dal si ji k jídlu. Jde podle něj o chuťově výbornou rybu, chiméru přirovnal k o něco chutnější tresce.

Blíže o chiméře podivné

Chiméra podivná (Chimaera monstrosa Linnaeus) je druh mořské paryby dorůstající velikosti okolo 1,5 metru, jejíž hřbetní ploutev obsahuje jedový trn. Pro člověka může být jed chiméry dokonce nebezpečný. Tato ryba má delší tělo se zužujícím se ocasem, na spodní straně má chiméra bělostnou až stříbrnou barvu, na bocích má nazelenalé, nahnědlé, či načervenalé zbarvení s nepravidelnou strukturou bílých pruhů.

Žije v Atlantském oceánu od severního Norska a Islandu až po Maroko. Vyskytuje se v hloubkách od 40 do 1 663 m. Nejčastěji však byla objevena v hloubce 300 až 500 m, v oblasti norských fjordů ale byla v noci dokonce pozorována i v hloubkách jen 10 až 15 metrů. Chiméry se živí bezobratlými živočichy žijícími na mořském dně. (Dále čtěte: Ve slavné milovické rezervaci hrozilo zbytečné utracení třetiny vzácných zvířat).