Ve slavné milovické rezervaci hrozilo zbytečné utracení třetiny vzácných zvířat

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015
📷
Další 3 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
29. září 2019 15:02 / Shutterstock
  14   5
Rezervace divokých koní, zubrů a praturů v Milovicích, která proslavila Českou republiku po celém světě, nedávno čelila strašlivé hrozbě. Začátkem srpna tohoto roku ochránci přírody oznámili, že ještě do konce srpna budou muset utratit nebo evakuovat 31 zvířat, což je přibližně třetina současného počtu v rezervaci.

Zvířata nakonec zachránilo rozhodnutí rady Středočeského kraje o zapůjčení pozemků na rozšíření rezervace v bývalém vojenském prostoru Milovice. Hrozba tak byla zažehnána.

O milovické rezervaci

Rezervace v Milovicích patří ke světově nejsledovanějším českým projektům posledních let, publikovala o ní již i světová média jako například New York Times, Washington Post, BBC, Science a další. Unikátní zvířata z milovické rezervace již také účinkovala v televizi, například v turistickém televizním magazínu Toulavá kamera či v pořadu Zázraky přírody. Obecně prospěšná společnost Česká krajina působí v oblasti ochrany přírody, krajiny a životního prostředí. Česká krajina se zaměřuje na návrat velkých kopytníků do české přírody.

Rezervace velkých kopytníků v bývalém vojenském prostoru Milovice vznikla v roce 2015, a to na dvou pastvinách u Milovic a Benátek nad Jizerou. První divocí koně byli v rezervaci vypuštěni v lednu roku 2015. Cílem návratu velkých kopytníků je vracet do přírody původní druhy velkých zvířat, ale také s jejich pomocí chránit a obnovovat ohrožené stepní biotopy s mnoha ohroženými druhy rostlin a živočichů. Rezervace je podle ochranářů prvním místem na světě, kde spolu žijí všechny tři druhy původních velkých evropských kopytníků, tedy divocí koně, zubři a zpětně šlechtění pratuři.

Co předcházelo krizové situaci podle České krajiny?

První čtyři roky existovala milovická rezervace jen na zhruba poloviční ploše oproti plánovanému stavu, proto už letos na začátku roku bylo jasné, že se rezervace musí co nejdříve rozšířit. Rezervace pro velké kopytníky má celkovou rozlohu 240 hektarů, ochranáři žádali o další pozemky, aby nemuseli omezit počet zvířat.

A proč vlastně hrozilo utracení zvířat? Od počátku ochranáři na projektu spolupracují se Středočeským krajem, ten podle České krajiny ještě před vznikem rezervace v roce 2015 přislíbil poskytnutí svých pozemků v bývalém vojenském prostoru Milovice a tento proces odsouhlasil v roce 2016. Tehdy prý však byly „přislíbené“ krajské pozemky blokovány nájemní smlouvou s firmou Mladá RP, která i podala na kraj žalobu, a z toho důvodu se celý proces na dva roky zastavil. Hlavně kvůli tomu se rozšíření rezervace zpozdilo. Situaci ohledně nájemní smlouvy se společností Mladá RP se však prý podařilo vyřešit už na konci roku 2018 a pozemky již poté byly volné. Ochranáři se obrátili na vedení kraje s prosbou o maximální urychlení procesu.

Podle společnosti Česká krajina kritickou situaci zavinil odklad plánovaného rozšíření rezervace a pomalá práce několika úředníků. Ti prý nestihli připravit smlouvy umožňující rozšíření, které přitom podle společnosti bylo schválené již od roku 2016. Dokumenty však až do konce srpna letošního roku nebyly dokončeny ani po opakovaném posunutí termínů. Situaci vyřešila až na začátku září rada Středočeského kraje, která na deset let poskytne společnosti Česká krajina 205 hektarů v bývalém vojenském prostoru mezi Milovicemi na Nymbursku a Benátkami nad Jizerou na Mladoboleslavsku.

Co na situaci řekl Středočeský kraj?

Středočeský kraj pochybení odmítá a dosud prý pro Českou krajinu neschválil žádnou výpůjčku, která je navíc nenároková. Podle dřívějších informací zástupců kraje nemůže soukromému subjektu (tím společnost Česká krajina o. p. s. je) Středočeský kraj poskytnout bez rozvahy a ke všemu bezplatně na dobu deseti let přibližně 270 ha pozemků způsobilých pro čerpání zemědělských dotací. Středočeský kraj v srpnu informoval o tom, že spor se společností Mladá RP, s. r. o byl ukončen teprve před třemi měsíci. Během té doby podle kraje musel být zveřejněn záměr o pronájmu pozemků dle zákona o krajích, poté musel samotný návrh na výpůjčku ještě projít komisí pro majetek a následně šel návrh na bezplatnou výpůjčku pozemků k rozhodnutí na jednání rady, které se konalo 2. září a rozhodlo pro výpůjčku kladně.

Podle prohlášení Středočeského kraje byl ředitel České krajiny Dalibor Dostál se situací seznámen, a přesto se snažil mediálně tlačit na Středočeský kraj, který mu v posledních čtyřech letech poskytl dotace ve výši 6,7 mil. Kč. Hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová předchozí jednání České krajiny označila za vydírání a její představitele vyzvala k omluvě. Kraj pozemky České krajině poskytne, ale podle hejtmanky zpřísní podmínky výpůjčky a nedá již organizaci další dotace. Dále hejtmanka informovala o tom, že rada zpřísnila podmínky a chce mít pravidelný přehled o dění na pozemku a informace o tom, jakým způsobem se plní původní cíl. Tím totiž podle ní nebyl chov koní, ale obnova původních rostlin a živočichů.

Co na situaci říká sám ředitel společnosti Česká krajina?

Dalibor Dostál ještě před schválením zapůjčení pozemků od Středočeského kraje upozornil, že kdyby byla vzácná zvířata utracena, tak by šlo vůbec o největší zbytečný masakr vzácných zvířat v Česku, a to od doby, kdy byly v roce 1975 v ZOO Dvůr Králové vystříleny více než čtyři desítky žiraf přivezených Josefem Vágnerem z Afriky. Dalibor Dostál poděkoval vedení Středočeského kraje za jeho rozhodnutí zapůjčit další pozemky. Podle Dostála je poskytnutí pozemků prvním důležitým krokem k zabránění snižování stavu zvířat.

Podle něj ale zatím ještě není vyhráno, protože nyní ochranáři musí v krátkém období vyjednat dotace a stanoviska pro rozšíření projektu od několika úřadů a uspět v žádosti o dotaci. Podle jeho slov se musí za několik málo měsíců stihnout to, co při I. etapě projektu trvalo rok a půl. Délka příprav bude prý odvislá hlavně od přístupu a rychlosti pracovníků úřadů. Organizace je tedy podle něj ještě stále v časové tísni. Ochranářská organizace také poděkovala veřejnosti, která se v posledních týdnech intenzivně zajímala o budoucnost zvířat a nabízela i různé formy pomoci. Dále čtěte: Tání ledovců v Grónsku je nebezpečné pro tažné psy i místní obyvatele.

Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Létající pevnost: Obří sovětský bombardér byl neuvěřitelným strojem

Dům a zahrada

Jaké příslušenství by nemělo chybět ke krbu?

Cestování

Skvělý tip na víkend: Nevšední zážitek na vás čeká ve Starém Městě

Zavřít reklamu