Máte rádi myši? Čeští vědci zjistili zajímavou věc

 Věda a Výzkum 
30. prosince 2018 14:08 / Karel Kovka
  0
📷
4 fotografie v galerii
Obecně lze říci, že myši člověk zrovna moc nemiluje Shutterstock
Myši člověk moc v lásce nemá. V dobách dávných mu užírali v potu tváře vypěstované obilí a jiné uskladněné potraviny. V dobách současných stačí, když vám na milované chalupě rozhlodají třeba polštáře či peřiny.

Myši, potkani, krysy tarpíci nebo plši patří do velké skupiny hlodavců, která je rozšířena prakticky po celé zeměkouli. Obvykle jde o všežravce, méně častěji o výlučné býložravce. U většiny z nich ale převažuje rostlinná potrava. Žijí na zemi nebo ve vegetaci, dobře šplhají a často jsou i dobrými skokany. Vyznačují se krátkou dobou březosti, a tím většinou i neobyčejnou plodností. Některé z druhů jsou silně invazní. V České republice z nich žije devět druhů.

Původním domovem tohoto druhu byla zřejmě jihovýchodní Asie. Českým vědcům z Ústavu biologie obratlovců AV ČR se ve spolupráci s odborníky z Francie a Japonska podařilo vystopovat původního předka čeledi myšovitých.

K tomu využili rozsáhlá genetická data ze 161 druhů a takzvané molekulární hodiny. Rychlost jejich tikotu byla nastavena na základě detailně revidovaných fosilií. Po podrobných analýzách každého paleontologického nálezu bylo vybráno devět vymřelých druhů, které bylo možné s vysokou pravděpodobností umístit na konkrétní místo ve fylogenetickém vývojovém stromu.  

Po podrobné analýze pak vědci došli k závěru, že původní pramyš, ze které pocházejí všechny dnešní myši, potkani, myšice pískomilové či krysy, žila před 20 milióny lety v jihovýchodní Asii. Právě v této oblasti se projevuje největší rozmanitost zástupců čeledi myšovitých dodnes.
 
Možná by se zdálo, že podobné výzkumy jsou jen jakousi vědou pro vědu, ale vědci tvrdí, že tento a podobné výzkumy mají i svůj praktický přínos. „Odhalení doby a místa vzniku dnešních myšovitých hlodavců je zásadní nejen pro další studie v oblasti evoluční biologie, ale například také pro ochranu přírody či pro předpověď možných rizik mezidruhového přenosu nemocí. A upřesnění odhadu doby, kdy žil společný předek laboratorních modelových hlodavců (potkana a myši domácí), pak může mít významné dopady v genomice či biomedicíně,” uvádí ústav. Zkoumání různých zvířecích druhů může přinést i nové léky pro člověka. Čtěte zde.

Reklama
Nejčtenější články
Reklama

Mohlo by vás zajímat

Celebrity

Valentýn ve velkém stylu?! V odstínech růžové jej slavila A.n.d.u.l.a, Sharlota a Angie Mangombe

Styl

Jak nosit pánské kotníkové boty?

Tech

České zbrojovky jedou naplno, nyní získaly technologii systému automatického granátometu MK 47