Moderní lidé jsou o hodně starší, než jsme si dosud mysleli
Při vykopávkách v Maroku byly objeveny pozůstatky koster člověka Homo sapiens staré tři sta tisíc let. Objevené pozůstatky jsou tak o celých sto tisíc let starší než dosud nejstarší známé fosilie.
Když se dnes podíváme kolem sebe, chtělo by se říci, že pojmenovat náš druh Homo sapiens, tedy člověk moudrý nebo také člověk rozumný, byl od tehdejších vědců poněkud odvážný čin. Nicméně stalo se a pod tímto označením dnes rozumíme zástupce rodu Homo, pro nějž je charakteristické vertikální držení těla, rozumová inteligence a schopnost mluvit.
Homo sapiens se vyvinul z druhu Homo erectus, který se sám vyvinul asi před 2 miliony let z nejstaršího druhu lidského rodu zvaného Homo habilis, tedy člověk zručný. Nejstarší kosterní nálezy Homo sapiens dosud pocházely z Etiopie a jsou staré zhruba 190 tisíc let a z Izraele, staré přibližně 180 tisíc let.
Při vykopávkách v Maroku v lokalitě Džabál Irhúd, která leží necelých sto kilometrů severozápadně od Marrákeše, našel tým z Institutu Maxe Placka přes dvacet zkamenělých pozůstatků kostí, lebek, čelistí a zubů, které patřily nejméně pěti lidem. Počítačové tomografii a statistickým analýzám byly podrobeny především fragmenty lebek. Podle nich byl obličej raného Homo sapiens již plně vyvinutý. Naopak týl byl ještě výrazně protáhlejší a podobal se spíše starším zástupcům rodu Homo. Z toho vyplývá, že tvar obličejových kostí se vyvinul od začátku evoluce našeho druhu, zatímco tvar mozku a jeho funkce se proměňovaly v průběhu dalšího vývoje.
Během průzkumných prací vědci našli také řadu kostí zvířat a nástrojů. „V Džabál Irhúdu jsme měli velké štěstí, že tolik kamenných nástrojů bylo vystaveno žáru. Díky tomu jsme mohli použít termoluminiscenční metodu k přesné dataci vrstev nálezu,” řekl k objevu jeden z účastníků expedice. O objevu v vzácného chrámu z řecko-římského období jsme psali v tomto článku.
Objev tak vyvrací jednu z dosud přijímaných teorií, že kolébka moderního lidstva se nacházela přibližně před 200 tisíci lety v oblasti východní Afriky. Nyní se ale ukazuje, že Homo sapiens se rozšířil po celém kontinentě s největší pravděpodobností již nejméně před 300 tisíci lety.
