Když se příroda změní v zabijáka: Vražedné jezero zabíjelo vše živé v širokém okolí
Je klidný večer 21. srpna roku 1986 a obyvatelé údolí u jezera Nyos v Kamerunu se pozvolna ukládají ke spánku. Nic nenasvědčuje tomu, že za pár hodin se klidné údolí změní během pár okamžiků v údolí smrti. Náhle se od jezera ozve silný rachot. Po zhruba dvaceti vteřinách však utichne, a tak jdou všichni v klidu spát.
V noci však z jezera vyrazí do výšky přibližně 100 metrů mohutný gejzír a vytvoří mlžný mrak, který pozvolna stéká do údolí. Mrak se převalí přes dvě údolí a několik vesnic a v okruhu asi 25 km zabije vše živé. Zahyne na dva tisíce obyvatel okolních vesnic, tisíce kusů domácích zvířat a nezjištěný počet divokých zvířat v okolních lesích. Nejhůře jsou postižené vesnice Cha, Su’bum a zejména jezeru nejbližší Nyos, kde přežije jediný člověk.
Když dorazí armáda, tak v obavě před náhlou epidemií cholery pohřbí všechny nalezené oběti do společného hrobu. Přeživší lidé mají problémy s dýcháním a popáleninami. Sužuje je těžký bolestivý kašel, pálí je oči a nos. Stovky jich jsou převezeny do nemocnic a tisíce evakuovány. Příčiny tragédie nikdo netuší. Na místo přilétají experti z několika zemí, aby zjistili, co se vlastně stalo. S nejvražednější řekou světa se můžete seznámit v tomto článku.
Nakonec zjistí, že za tragédii může samotné jezero, které podle výpovědí obyvatel několik dní před událostí změnilo barvu z průzračně modré na červenohnědou, a na hladině se objevily uhynulé ryby. Experti zjistí, že zabíjel oxid uhličitý.
Obtížnější bylo zjistit, co vlastně způsobilo jeho masivní únik z jezera, které se nachází v sopečném kráteru. Nyos je vyhaslá neaktivní sopka a tak sopečný výbuch nepřipadá v úvahu. Na vině nemohlo být ani zemětřesení, protože v okolí nebyla žádná seismická aktivita zaznamenána. Po mnoha výzkumech byla nakonec příčina odhalena.
Nyos patří mezi jediná tři jezera na světě, kde dochází k tzv. limnickým erupcím. Pod jezerem, přibližně v hloubce 80 km, se nachází magma, které uvolňuje oxid uhličitý a další plyny. Ty se hromadí u dna a v kritickém množství se mohou uvolnit a vylétnout nad hladinu. „Jako byste jezero obrátili naruby nebo bouchli šampaňské, kterým jste předtím pořádně zatřepali. Ovšem šampaňským, které má kilometr na šířku a dva na délku“, uvedl jeden z expertů.