Neobyčejný podvodní svět, o jehož existenci jsme neměli ani tušení
Milovníci literatury, zejména pak otce Sherloka Holmese sira Artura Conana Doyla, si možná vzpomenou na jeho z dnešního pohledu sci-fi román nazvaný „Ztracený svět“. Román, který poprvé vyšel na pokračování již v roce 1912 v časopise Strand Magazine, popisuje výpravu na amazonskou náhorní plošinu, kde dosud přežili dinosauři a jiná prehistorická zvířata.
Za podobný ztracený svět, i když bez dinosaurů, označili australští vědci objev řetězce vulkanických hor, které se nacházejí asi 400 kilometrů od tasmánského pobřeží. Podmořská horstva se tyčí do výšky až 3 000 metrů ode dna a vrcholky dosahují dva kilometry pod hladinu. Celé toto území je nečekaně plné života v nejrůznějších formách. Vědci popsali, že tyto hory jsou velmi různorodé a značně se od sebe liší – některé mají ostré vrcholky, jiné jsou zase zploštělé nebo zakulacené. Podle nich je prý téměř nepochopitelné, že něco tak rozsáhlého až doposud unikalo lidské pozornosti.
Na objevu je podle vědců fascinující, že se ukázalo i to, jaký má tento prostor význam. Funguje zřejmě jako jakási podmořská oáza, která nabízí ideální podmínky pro spoustu živých organismů. Díky tomu je celá oblast, která se nachází v jinak v nepříliš úrodných vodách, plná planktonu, ptáků a zejména nečekaného množství velryb. „Odhadujeme, že toto místo navštívilo během jednoho dne 28 keporkaků, které druhý den vystřídalo přibližně 60 až 80 kulohlavců černých,“ uvedl jeden z účastníků expedice. „Také jsme pozorovali velké množství mořských ptáků včetně albatrosů a čtyř druhů buřňáků. Je jasné, že tato mořská oáza podporuje život, ať už přímo v moři, nebo nad ním.“ O nebezpečí, které ohrožuje oceány i život v nich jsme psali v tomto článku.
Tyto vulkanické vrcholky také podle vědců tvoří jakési majáky, podle nichž se orientují migrující zvířata, zejména velryby. Výrazné horské vrcholky pro ně představují orientační body, když se pohybují z míst, kde se v zimě rozmnožují, do míst, kde se v létě krmí.
Expedice byla časově ohraničená, takže se vědcům nepodařilo popsat všechny detaily tohoto pozoruhodného místa. Experti doufají, že poznají, zda je místo vulkanicky aktivní, nebo zda tam nejsou hydrotermální průduchy, jimiž se mnohdy do oceánu dostávají živiny a teplo. Obecně totiž platí, že právě na podobných úrodných a současně izolovaných místech se vyskytují pozoruhodné druhy organismů, jaké nikde jinde na planetě nejsou k vidění. Například před dvěma roky se v podobném prostředí jihovýchodně od Madagaskaru podařilo objevit zcela neznámé druhy zvláštních hlubokomořských kroužkovců.
