Zabíjení velryb měla ukončit mezinárodní smlouva. Jak to, že je některé země stále loví?
Celosvětový zákaz komerčního lovu velryb byl stvrzen smlouvu IWC, která byla podepsána 19. února 1986. Ještě dnes ale existují země, které lov velryb jednoduše bojkotují pod nejrůznějšími záminkami. Někteří ochránci se stále obávají, zda některé druhy mořských savců přežijí konec století.
Mezi země, které velryby loví nejvíce, patří Japonsko. To smlouvu od počátku obchází tím, že komerční lov kytovců vydává jako lov pro vědecké účely. Kontrola v tomto směru bohužel buď selhává, nebo není možná. Země jako Norsko a Island zase proti zákazu uplatnily výhradu, což bohužel celosvětová úmluva umožňuje.
Tyto země si pak pro komerční odlov velryb stanovují vlastní kvóty, nad kterými existuje jen velmi slabý dohled. Obnovení populace velryb trvá velice dlouho, přičemž některé druhy ohrožených velryb se do roku 2100 nedostanou ani na polovinu počtu, ve kterém obývaly naši planetu před průmyslovou revolucí dvacátého století.
Populaci velryb ale neprospívají kromě rybolovu také silně znečištěná moře, především plasty, a také výrazný úbytek potravy v některých oblastech. Nemalé procento velryb rovněž každoročně uhyne v souvislosti s lodní dopravou nebo se zachytí do ztracených rybářských sítí.
Jiří Mach, který za Českou republiku dohlíží na dodržování smlouvy, v rozhovoru pro Českou televizi uvedl, že celosvětový zákaz svou roli plní, i když ne zcela podle původních očekávání. “Dá se říci, že tak 50 % velrybích populací, respektive velrybích druhů, by bylo bez zákazu totálně zdecimováno. To znamená, že by došlo velmi pravděpodobně k jejich vyhynutí,“ uvedl.
V dnešní době podle Macha představuje pro velryby jednoznačně nejvyšší riziko odpad a kolize s loděmi. Některé menší druhy velryb se také stávají vedlejším úlovkem při lovu jiných druhů ryb. Nejohroženějším druhem velryby je jednoznačně velryba černá, jejíž populace se odhaduje na posledních 150 - 300 kusů. Tento druh je považován prakticky za vyhynulého tvora, který má bohužel velmi dlouhou dobu reprodukce.
Zásadní rozdíl v lovu nastal během průmyslové revoluce. Do té doby byly velryby loveny pouze domorodým způsobem lovu, který si často vyžádal oběti na životech. Od doby, kdy vstoupil v platnost zákaz, byly vydány povolenky na odlov pouze 11 tisíc velryb. Takový počet nepředstavuje žádný problém pro jejich populaci.
Nejvíce se na populaci kytovců podepsalo období druhé poloviny dvacátého století. Během 40 let byly odloveny neuvěřitelné 3 miliony velryb. Pokud by se toto tempo udrželo, většina velryb by dnes byla již dávno vyhubena nebo na seznamu kriticky ohrožených druhů.
Velryby jsou nezbytnou součástí pro udržení ekosystému v oceánech. Jsou totiž konzumenty zooplanktonu, čímž přispívají k obnově živin. Velryby jsou velmi společenští a inteligentní tvorové, kteří při svých poutích uplavou tisíce kilometrů napříč oceány. Vědci nedávno natočili unikátní video ze zamrzlých arktických oblastí očima velryby (čtěte: Speciální kamera zachytila úchvatné snímky Antarktidy očima velryby).