Starověká stolní hra by mohla být chybějícím spojením s Egyptskou knihou mrtvých
Senet, jak se hře říká, je starodávný, asi 5 000 let starý, z období první egyptské dynastie. Hra se hrála na desce s 30 čtverci uspořádanými do obdélníku 3 x 10. Přesná pravidla jsou ztracena v historii, ale hráči museli přes desku přesunout sadu pěšců, k čemuž jim sloužily hody sadou dřívek. Čtverce byly prázdné, kromě čtverců 26 až 29, které obsahovaly stejné symboly. Jeden pro dobro, jeden pro vodu, jeden pro číslo 3 a jeden pro číslo 2.
V době Nové říše Egypta, které začalo kolem roku 1550 př. n. l., získaly tyto herní desky náboženský symbolismus, který se objevil v Egyptské knize mrtvých. Zdálo se, že hra představuje cestu duše přes posmrtný život. Postupem času se také značkování na senetových deskách stalo propracovanějším.
Nový výzkum dosud nezkoumané senetové desky z Rosicrucianského egyptského muzea v San Jose v Kalifornii odhaluje nové skutečnosti.
Přesný věk tohoto senetu není znám. Byl zakoupen z britské antikvariátské sbírky v roce 1947 a pravděpodobně byl původně přivezen z Egypta před nástupem moderní archeologie.
Během dlouhé historie této hry se navíc orientace desky měnila. Po většinu historie starověkého Egypta začínala hra v levé horní části hrací plochy a končila zdobenými čtverečky vpravo dole. Během období Střední říše však byly zdobené čtverce umístěny nahoře a hra začínala vpravo dole a končila vlevo nahoře.
Hra měla i duchovní rozměr
Zkoumaná herní deska díky svému rozložení je pravděpodobně z doby Střední říše, ale její zdobené čtvercové značky jsou složitější než na ostatních herních tabulích z této doby. Ty odpovídají spíše době Nové říše.
Senet je označen kurzivním hieroglyfickým nápisem zobrazujícím symbol dobroty, symbol vody, tři sedící muže a dva sedící muže. Nejbližší příklady takových označení jsou na desce z hrobky Hatšepsuta, faraona, který vládl během 18. dynastie.
Orientace hry z časů Střední říše a dekorace z dob Nové říše naznačují, že deska v Rosicrucianském egyptském muzeu byla přechodným krokem mezi jednoduchými senetovými hrami a dekorativnějšími a nábožensky relevantnějšími hrami pozdějších let.
Tato konkrétní desková hra tedy patřila k těm, které už měly jasný náboženský podtext. Senet byl jasně brán jako symbol cesty k posmrtnému životu, o kterém se zmiňuje právě Egyptská kniha mrtvých. V té ale nejsou jen texty pro přípravu na posmrtný život, současně totiž popisuje i božský svět. Ten ale souvisí s životem pozemským. Dále čtěte: Nová studie popisuje posmrtné zážitky. Lidé popsali svá setkání se smrtí pozitivně.