Nejnovější

Pacienti s Parkinsonovou nemocí mají naději díky českému objevu

V juliánském kalendáři, pojmenovaném po Juliu Caesarovi, měl každý čtvrtý rok 366 dní. Římští astronomové totiž počítali tak, že rok je doba, po kterou se Země točí kolem Slunce, a to trvalo 365,25 dní. A tak byl každý čtvrtý rok přestupný, neboť byl průměrem této stanovené doby.

V průběhu staletí si lidé všimli, že první jarní den se posunul o 10 dnů před 20. březen. Papež Řehoř XIII. si tuto desetidenní odchylku uvědomil a vytvořil nový systém, který udržuje kalendář v synchronizaci s ročními obdobími. A díky tomu se změnil i systém, které roky by měly být považovány za přestupné na základě toho, která čísla rozdělují roky rovnoměrně.

Podle tohoto systému je tedy každý čtvrtý rok přestupným rokem, nicméně staleté roky, které byly dělitelné 400, jimi nejsou. Například roky 2000 a 1600 byly přestupnými roky, ale ne roky 1900, 1800 nebo 1700.

Zatímco juliánský kalendář měl 500 přestupných let, gregoriánský kalendář jich má pouze 485. Tato změna byla založena na výpočtu, že průměrná délka roku je 365,2425 dní, což je docela přesné. Moderní měřená hodnota je 365,2422 dny. Tento malý rozdíl se objeví až po 7 700 letech, takže musíme chvíli počkat, až tento malý rozdíl začne způsobovat problémy.

Jak vznikl apríl?

První den měsíce dubna je dobře známý jako den, kdy jsou povoleny různé vtípky a fórky. Ale proč?

Podle juliánského kalendáře Francie slavila Nový rok v týdnu mezi 25. březnem a 1. dubnem. Když Francie začala používat gregoriánský kalendář, ustálil se Nový rok na 1. leden.

Jedna teorie naznačuje, že lidé, kteří se o změně nedozvěděli, nebo se jí nechtěli přizpůsobit, byli zesměšňováni jako „dubnový blázni“. Často byli škádleni formou různých vtípků.

Tento široce přijímaný příběh o původu aprílu ale nevysvětluje jiné tradice žertování, které předcházely gregoriánskému kalendáři. Například odkazy na “dubnové blázny” jsou nalezeny už v Catenburských povídkách ze 14. století. Tehdy většina zemí slavila Nový rok 25. března a oslavy obvykle končily právě 1. dubna. Je tedy zřejmé, že apríl má opravdu souvislost se starými zvyky, které předcházely modernímu gregoriánskému kalendáři. Dále čtěte: Starověká stolní hra by mohla být chybějícím spojením s Egyptskou knihou mrtvých.