Překvapení pro vědu. Nejaktivnější sopka světa má svůj zdroj překvapivě desítky kilometrů pod zemí
Vědci se totiž celá desetiletí ptali, odkud se bere to neskutečné množství lávy, které sopka prakticky neustále chrlí. Díky poslednímu výzkumu konečně odhalili její tajemství.
Zdroje sopky leží až 100 kilometrů pod zemí
Snad neexistuje na světě žádná další sopka, jejíž zdroje by ležely tak hluboko. Přitom si vědci dosud mysleli, že Kilauea má své zdroje ve dvou poměrně mělkých komorách. To byl ale velký omyl. Pravdou sice je, že jedna komora, kterou vědci detekovali před osmi lety, leží v hloubce okolo 11 kilometrů pod zemí, ale ta důležitá komora, tedy ta hlavní, leží opravdu velmi velmi hluboko.
Přesněji leží v hloubce téměř 100 kilometrů pod zemí. Sopka někdy mezi 200 000 až 300 000 lety vznikla tak, že po posunu tektonické desky se do moře vylilo, a to je mírné slovo, obrovské množství magmatu. Následně došlo k ochlazení a vznikl obrovský štít sopky, který se nyní tyčí do výšky 1247 metrů nad mořem.
Vědci také zkoumali horniny, jejichž vzorky nabrali ve velké hloubce a našli také vzácné prvky, z nichž nejzajímavější je granát. Granát je krystal, který vzniká pouze ve velké zemské hloubce tak, že je tam magma vystaveno vysokému tlaku. Tedy granáty vznikají v hloubce až 150 kilometrů pod zemským povrchem.
Podle granátů lze určit spoustu věcí
Granáty hrají důležitou roli. Podle nich lze totiž určit spoustu věcí. Například evropská sopka Vesuv má podle všeho také granátové stopy, což s největší pravděpodobností znamená, že velmi hluboko pod zemí, se pod ní ukrývají obrovské zásobníky magmatu, tak jako v případě havajské sopky.
Proč tomu tak je, vědci zatím netuší. Jedno je ale jisté. Sopky, i když jsou třeba po dlouhou dobu neaktivní, jsou stále velmi nebezpečné. Pokud hluboko pod zemí mají tak velké zásobníky magmatu, může kdykoliv dojít ke katastrofě.
Autorský článek, další zdroj: Nature Communications
