Vědci objevili ztracený kontinent. Jmenuje se Balkanatolia
Dávný kontinent byl doslova vklíněný mezi Evropu, Afriku a Asii. Díky tomu se Balkanatolia, jak kontinent vědci nazvali, stal branou mezi Asií a Evropou, když hladina moří klesla a vytvořil se pozemní most. To bylo asi před 34 miliony let.
S vyhynutím západoevropské fauny to ale nesouvisí
"Kdy a jak se první vlna asijských savců dostala do jihovýchodní Evropy, zůstává stále špatně pochopeno," píše paleogeolog Alexis Licht ve své nové studii. Přibližně před 34 miliony let, na konci epochy eocénu, zmizelo obrovské množství původních savců ze západní Evropy, když se objevili noví asijští savci. Ti náhle vyhynuli a toto vyhynutí je obecně známé jako Grande Coupure.
Jak ale vědci zjistilli díky nedávným fosilním nálezům na Balkáně, tato časová osa nesedí. Právě díky kontinentu Balkanatolia asijští savci kolonizovali jihovýchodní Evropu až o 5 až 10 milionů let před Grande Coupure. Licht z Francouzského národního centra pro vědecký výzkum a jeho kolegové za účelem vyšetřování znovu prozkoumali důkazy ze všech známých nalezišť zkamenělin v oblasti, která pokrývá dnešní Balkánský poloostrov a Anatolii, nejzápadnější výběžek Asie.
To, co našli, naznačuje, že Balkán sloužil jako odrazový můstek pro zvířata k přesunu z Asie do západní Evropy, přičemž transformace starověké pevniny ze samostatného kontinentu na pozemní most a následná invaze asijských savců se shodovala s některými dramatickými paleogeografickými změnami.
Balkanatolia měla vlastní faunu
Asi před 50 miliony let byl kontinent Balkanatolia izolovaným souostrovím, odděleným od sousedních kontinentů, kde se dařilo jedinečné sbírce zvířat odlišných od těch z Evropy a východní Asie, zjistila analýza. Pak kombinace klesajících hladin moří, rostoucích antarktických ledových příkrovů a tektonických posunů spojila tento kontinent se západní Evropou před 40 až 34 miliony let. To umožnilo asijským savcům včetně hlodavců a čtyřnohých kopytníků cestu na západ a Balkán, jak ukazují fosilní záznamy. Kromě toho Licht a kolegové také objevili fragmenty čelistní kosti patřící zvířeti podobnému nosorožci na novém fosilním nalezišti v Turecku, které datovali do doby před 38 až 35 miliony let.
Nicméně mnohé z geologických změn, které daly vzniknout Balkánu, ještě stále nebyly plně pochopeny. Proto vědci budou ve své práci pokračovat.
Zdroj: Science Alert, Earth Science Reviews.