Klimatologové konečně zjistili, co Vikingy vyhnalo z Grónska
Historikové se o konci prosperity osadníků v Grónsku přou. Dávali to za vinu scénářům od krvavých invazí až po nízkou porodnost, změnu klimatu a zvyšující se mořskou hladinu.
Nejrozšířenější hypotézou je, že zdejší Vikingové doplatili na ochlazující se klima krátce po kolonizaci ostrova.
Severští kolonizátoři, které vedl Erik Rudý, který byl vyhoštěn z Norska a vzápětí také z Islandu kvůli vraždě, na ostrov připluli v 10. století. Po krátké době je následovali další osadníci. Pojmenování Grónsko, tedy Zelená země, jich mělo nalákat co nejvíce, připomíná web ScienceAlert.
Život Vikingů v mrazivém Grónsku nebyl snadný. Osadníci zde ale našli bohatství v podobě mroží kůže a klů. Tyto „produkty” vyměňovali za dřevo a sušené ovoce. Na čem však záviselo jejich přežití, byly dovednosti v pěstování skromných plodin a dobytka schopného přežít i v tuhých mrazech. „Gróňané” se také živili mořskou stravou.
Vikingové v Grónsku prosperovali několik generací až do poloviny 15. století. Podle dat založených na ledových jádrech, která byla odebrána z oblastí vzdálených nejméně tisíc kilometrů od nejbližší osady, umožnilo Vikingům kolonizovat Grónsko teplejší klima na začátku cyklu ochlazování.
„Před naší studií neexistovala žádná data ze skutečné oblasti, v níž se nacházely vikingské osady. A to je problém,” řekl klimatolog Raymond Bradley z Massachusettské univerzity v Amherstu, podle něhož jsou zmíněné důkazy o ochlazování klimatu slabé.
Opustil Vikingy Thór?
Bradley se proto rozhodl analyzovat vzorky sedimentu z jezera poblíž jedné z oblastí vikingského osídlení, takzvané Východní osady, které obsahovaly bakterie a zbytky rozkládající se rostlinné hmoty.
Vzorky ukázaly 2000 let trvající období stabilního klimatu, ovšem s ubývajícími srážkami - jak vyplývá ze studie publikované v časopise Science Advances. Vikingové se v Grónsku potýkali s nepříznivými podmínkami a k jejich zvládnutí museli být houževnatí. Každý den sucha byl ale osudnou ránou, domnívá se vědec.
Nedostatek vláhy také znamenal, že dobytek neměl dostatek potravy v podobě plodin pro přežití zimy. Bradley tvrdí, že pokud k tomu přidáme sociální konflikty, snižující se porodnost kvůli horšícím se podmínkám na ostrově a pokles hodnoty mrožích klů kvůli obchodu se slonovinou v jiných oblastech, mohlo jít o komplexní konec grónských Vikingů poháněný nedostatkem srážek.
Zdroj: ScienceAlert, Science Advances.
