Prastará škeble vydala překvapivá tajemství
Tento dávný časoměřič není nic jiného než prastará škeble, tedy měkkýš, který kdysi budoval útesy stejně, jako to dnes dělají korály. Škeble patřila k druhu Torreites sanchezi a žila před 70 miliony lety na mělkém tropickém mořském dně, které je nyní suchou zemí v horách Ománu na Středním východě.
Tato prastará škeble rostla velmi rychle a vytvořila na své skořápce růstový prsten pro každý den po dobu devíti let, po které žila. Skupina vědců analyzovala skořápku škeble, aby získala představu o tom, jak běžel čas a život v období pozdní křídy, tedy asi 5 milionů let před koncem životní etapy dinosaurů a těchto škeblí.
Oceány byly znatelně teplejší
Vědci se díky moderní analýze mohou podívat zpět na kterýkoli den života na planetě Zemi před 70 miliony lety.
Analýza skořápky škeble odhalila, že oceány byly v té době teplejší, než se dosud myslelo. V létě dosáhla teplota vody 40 stupňů Celsia a v zimě více než 30 stupňů Celsia.
Zjistili také, že skořápka rostla během dne mnohem rychleji než v noci, což naznačuje, že tato škeble patřila k druhu, který se živil slunečním světlem a podporoval budování útesů. Tento typ jednosměrného nebo obousměrného vztahu, ve kterém si organismy navzájem pomáhají, se nazývá symbióza a vyskytuje se také v některých obrovských mušlích a řasách.
Roky byly delší
Protože tento starověký měkkýš také vykazoval velké sezonní výkyvy nebo změny ve skořápce v různých ročních obdobích, byli vědci schopni identifikovat různá roční období a počítat léta. Zjistili, že roky v té době byly dlouhé 372 dní a dny byly dlouhé 23 a půl hodiny, nikoli 24 hodin. Dosud se myslelo, že dny byly v minulosti kratší, ale podle údajů je toto nejpřesnější měření pro období pozdní křídy.
Zatímco počet dní v roce se změnil, délka roku byla v průběhu času konstantní, protože oběžné dráhy Země kolem Slunce se ve skutečnosti nemění. Délka dne rostla, protože gravitace Měsíce způsobuje tření díky přílivu oceánů a zpomaluje rotaci Země. Jak se Země zpomaluje, tah přílivů zrychluje Měsíc, takže se Měsíc každý rok pohybuje dál. V současné době se Měsíc vzdálí asi o 3,82 centimetru za rok, ale tato rychlost se v průběhu času měnila.
Pokud jde o budoucnost, skupina stojící za novou studií uvedla, že doufá, že nová laserová metoda, kterou při výzkumu použili, jim umožní analyzovat ještě starší fosílie, abychom se dozvěděli ještě starší příběhy od přírodních časoměřičů naší planety. Dále čtěte: Dvojice nalezených švábů starých téměř sto milionů let přepisuje historii.
