Dosud nejextrémnější přírodní události naší planety a jejich důsledky
Naštěstí se většina populace naučila takové povětrnostní podmínky zvládat a prospívat v nich, ovšem jen za předpokladu, že přímo neovlivňují většinu, a zejména v západní společnosti. Faktem je, že data ukazují, že úmrtnost v důsledku přírodních katastrof v minulém století dramaticky poklesla.
Občas však přijde extrémní přírodní událost, která způsobí takovou devastaci a takové škody, že už nikdy věci nemůžou být jako dřív.
Pojďte si s námi shrnout extrémní přírodní události, které doslova otřásly planetou v základech.
Hurikán Katrina (2005)
Člověk si asi těžko představí, že by se ocitl ve větru o rychlosti 257 km/h. Pro řadu lidí v Louisianě a Alabamě, kteří měli tu smůlu a ocitli se bez přístřeší, to bohužel byla v srpnu 2005 krutá realita.
Katrina svou brutální silou udeřila na New Orleans hned na dvou frontách; kvílející poryvy bičovaly protipovodňovou ochranu tak dlouho, až selhala, což mělo za následek obrovské ztráty na životech – konečný počet obětí se vyšplhal na 1 836.
Ačkoli byly škody vyčísleny někde v rozmezí 80–110 mld. $, cenu lidského života ocenit nelze.
Dopady té nejnákladnější přírodní katastrofy v dějinách národa jsou patrné dodnes: New Orleans si minulý rok vysloužilo nálepku „v rekonstrukci“, a řada lidí, kteří při bouři přišli o všechno, nadále žije v chudobě.
Hurikán Sandy (2012)
V říjnu 2012 pocítilo jižní pobřeží Kuby silný poryv větru. Místní tehdy netušili, že se z toho vyklube jeden z nejničivějších hurikánů v historii, který v Karibiku a na východním pobřeží USA napáchá škody v hodnotě 75 mld. $.
V průběhu příštích několika týdnů tato „superbouře“ uvrhla většinu východního pobřeží do stavu nouze, vyžádala si 233 amerických obětí a roztáhla svoje ničivá chapadla až do Wisconsinu na Středozápadě USA.
Přívalová bouře zaplavila v New Yorku tunely a linky metra, stovky tisíc domácností se ocitly bez proudu, zatímco hráči v Atlantic City byli nuceni zůstat ve svých hotelích a hrát raději online blackjack. Více než 80 % města bylo totiž pod vodou a zdejší ikonická, proslulá kasina byla zavřená.
Možná nejpřekvapivější na celé události je fakt, že Sandy byl ve skutečnosti pouze hurikán 1. kategorie. To, že se ale prohnal vysoce rozvinutými městskými oblastmi znamenal, že se zařadil mezi nejdražší v historii.
Další důkaz toho, že na velikosti ne vždycky záleží.
Galvestonský hurikán (1900)
Někdy se zdá, jako by se nám příroda chtěla pomstít. Na sklonku 19. století obyvatelé Galvestonu na pobřeží Texaského zálivu odklízeli 5 metrů vysokou dunu, která chránila jejich město před mořem. Důvod byl, že působila jako pěst na oko.
Pár měsíců po odklizení se ale od moře přihnal obrovský hurikán, který ulice zaplavil 5 metry vody a srovnal se zemí 3 600 staveb.
Kvůli brutálnímu počtu obětí si katastrofa vysloužila pochybnou poctu stát se nejsmrtelnější národní pohromou. O život tehdy přišlo asi 8 000 lidí. Dnes si město na hurikán pamatuje jen díky několika málo dochovaným domům, které teď slouží jako turistická atrakce.
Indická tsunami (2004)
Na této obří tsunami bylo nejstrašlivější, jak rozsáhlé měla dopady. Energie, kterou s sebou přinesla, odpovídala 23 000 bombám v Hirošimě, a otřesy měly ničivý dopad ve 14 asijských zemích.
A to vůbec nemluvíme o obří, 30 m vysoké vodní hradbě odpovídající desetipodlažní budově, která se z Indického oceánu přivalila den po Vánocích. Podle záběrů tahle přívalová vlna smetla celá města a vzala s sebou všechno, co jí přišlo do cesty, včetně tisícovek turistů, kteří byli v oblasti na dovolených.
Skutečného počtu obětí druhého nejsilnějšího zemětřesení se nikdo nikdy nedopátrá, a i přes mnohamiliardovou pomoc cizích států nebudou zasažené oblasti nikdy jako dřív.
Zemětřesení v San Franciscu (1906)
San Francisco. Toto město s ikonickým mostem, příkrými kopci a trolejbusy ohromuje lidi coby kosmopolitní centrum Kalifornie.
Město se dále proslavilo notorický známým Zlomem San Andreas, což je 1200 km dlouhý zlom v zemské kůře, kdy v důsledku tření litosférických desek došlo 18. dubna, 1906 v časných ranních hodinách k mimořádnému zemětřesení. Zemětřesení trvalo asi minutu, ale zdemolovalo prakticky celé město.
A jako by toho nebylo málo, popraskání plynového vedení zřejmě způsobilo pekelný požár, který řádil několik dnů. Hasiči tehdy nemohli používat vodu z rozbitého vodovodního potrubí a výsledné škody se v dnešním přepočtu vyšplhaly na více než 8 mld. $.
Vedení města tomu pak ještě nasadilo korunu tím, že bagatelizovalo počet mrtvých, protože se obávalo negativního vlivu na ceny nemovitostí.
Když se člověk dneska na tohle město podívá, ani by ho nenapadlo, že se tu kdysi něco takového odehrálo. Ale v kronikách se o tomto dni píše jako o kaňce v jeho historii.
Přírodní požáry v Austrálii (2020)
Úvodní dny nové dekády se pro Australany nesly ve znamení zmatku a dýmu. Přírodní požáry se v létě dějí standardně, vyprahlá krajina je pro ně ideálním troudem, ale většinou se je podaří dostat pod kontrolu a zažehnat do několika dnů.
Požáry v roce 2020 jsou ale úplně jiné. Zažehla je série suchých bouří v Novém Jižním Walesu, pak si razily cestu buší a neuvážené chování lidí z okolí všechno ještě víc zhoršilo – například odhazování cigaretových nedopalků a ohňostroje.
Požáry navíc zintenzivnila vlna veder a jedno z nejhorších such za poslední desítky let. Shořelo 7,2 miliónů hektarů přírody, došlo k devastaci divoké zvěře, kdy uhynulo asi půl miliardy zvířat, a to zdvihlo vlnu mezinárodní nevole.
Panují obavy, že podobné události budou čím dál častější, jak budou klimatické změny utahovat svou oprátku. Největší výzvou lidstva v příštím století bude tedy hledání způsobů, jak se s tím vším vypořádat.
