Mozek z Doby železné se dochoval tisíce let. Vědci konečně přišli na to, jak je to možné

Mozek z Heslingtonu je neuvěřitelně zachovalý
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Věda a Výzkum 
14. ledna 2020 16:08 / Journal of the Royal Society Interface
  18   0
V roce 2008 byli archeologové ohromeni objevením lidského mozku z doby železné. Zdálo se, že nález vzdoruje základní biologii. Lidské mozky, jako každá jiná měkká tkáň, se totiž obvykle rozkládají brzy po smrti. Jak je tedy možné, že přežil?

Vědci konečně přišli na to, jak tento mozek zůstal nedotčený po 2 600 let. Z jejich závěrů je jasné, že mozek se dochoval díky pevnému složení mozkových proteinů dané osoby i díky způsobu, jakým byla osoba pohřbena v nynější Anglii.

Takzvaný „mozek z Heslingtonu“ se stal slavným hned, jakmile jej archeologové vykopali ve vesnici Heslington. Přestože byly jednotlivé části mozku pokryty sedimentem, po očištění byly rozeznatelné.. Radiokarbonové datování naznačovalo, že jednotlivec žil v období let 673 až 482 po Kristu.

Neurolog Alex Petzold strávil roky studováním dvou typů filamentů v mozku. Neurofilamentů a gliálního fibrilárního kyselého proteinu, které fungují jako takové lešení, které drží pohromadě mozkovou hmotu. Když se Petzold a jeho tým podívali na mozek z Heslingtonu, zjistili, že tato vlákna jsou stále přítomna, což zřejmě sehrálo roli v mimořádném uchování mozku.

Objev může pomoci v léčbě Alzheimerovy choroby

Ve většině případů mozek hnije poté, co enzymy z okolí a mikrobiom mrtvé osoby pohlcují tkáň. V případě mozku z Heslingtonu je možné, že tyto enzymy byly deaktivovány do tří měsíců.

Možná kyselá tekutina napadla mozek a zabránila těmto enzymům v rozpadu před nebo těsně po smrti člověka. Typicky se neurofilamentové proteiny nacházejí ve vyšších koncentracích v bílé hmotě, umístěné ve vnitřních částech mozku. Heslingtonský mozek je však anomálií s více vlákny ve vnějších oblastech šedé hmoty. Je možné, že cokoli zastavilo rozklad enzymů v mozku, začalo na vnějších částech mozku, jako kyselý roztok pronikající do mozku samotného.

Toto zjištění může pomoci v léčbě Alzheimerovy choroby. Tým se podíval na to, jak dlouho se agregáty mozkových bílkovin rozevíraly, a zjistil, že to trvalo celý rok. To naznačuje, že léčení neurodegenerativních onemocnění, která zahrnují proteinové agregáty, může vyžadovat dlouhodobější přístup, než se dříve myslelo.

Heslingtonský mozek není jedinou dochovanou starověkou lidskou mozkovou tkání. Například zhruba 8 000 let starý mozkový materiál byl nalezen uvnitř lidských lebek lidí, kteří ve Švédsku měli podvodní pohřeb. Vědci přesto tvrdí, že mozek z Heslingtonu patří mezi nejlépe dochované staré lidské mozky. Dále čtěte: Archeologické megaobjevy, které v letošním roce veřejnosti neuniknou.

Mirka Malá | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Možná můžete mít rychlejší internet a nevíte o tom

Dům a zahrada

Zubní pasta v domácnosti. Budete se divit, co všechno dokáže

Cestování

Vánoce ve světě. Adventní zvyky, které vás možná překvapí

Zavřít reklamu