Vědci našli kráter po meteoritu, který spadl na Zemi před osmi sty tisíci lety
Tyto sklovité skvrny roztavené zemské horniny, známé jako tektity, byly rozházeny od Indočíny až po východní Antarktidu a z Indického oceánu do západního Pacifiku. Po více než století vědci hledali důkazy o dopadu.
Geochemická analýza a odečty lokální gravitace vědcům nakonec potvrdily, že kráter ležel na jihu Laosu na náhorní plošině Bolaven. Místo dopadu meteoritu bylo skryto pod polem chlazené sopečné lávy překlenující téměř 5 000 čtverečních kilometrů.
Když meteorit zasáhne Zemi, mohou pozemské horniny v místě dopadu z intenzivního tepla zkapalnit, a poté se ochladit na sklovité tektity. Vědci pak zkoumají hojnost a umístění tektitů, aby mohli lokalizovat dopad, i když původní kráter je erodovaný nebo skrytý.
Obrovský kráter zasypaly pozemské horniny
Podle nové studie byla síla nárazu vytvořena podle okraje ráfku měřícího více než 100 metrů. Tektity z dopadu byly největší a nejhojnější ve východní části střední Indočíny, ale protože byly tektity hodně rozházené, předchozí odhady velikosti kráteru se pohybovaly v rozmezí od 9 km do 300 km. Přesná poloha kráteru ale zůstala stále nejasná, i když vědci po něm pátrali celá desetiletí.
V nové studii vědci nejprve zkoumali několik slibných míst v jižní Číně, severní Kambodži a středním Laosu, ale brzy tato místa vyloučili. Ve všech případech se podezřelé rysy podobné kráterům ukázaly být mnohem starší, a místo toho byly identifikovány jako eroze ve skalách pocházejících z mezozoické éry.
Na plošině Bolaven v Laosu vědci nakonec našli místo, kde by pole vulkanické lávy mohla skrývat známky staršího dopadu meteoritu. V oblasti, kterou vědci zaměřili jako pravděpodobné místo kráteru, byla většina lávových proudů také ve správném věkovém rozmezí, tedy mezi 51 000 a 780 000 lety.
Vědci pomocí gravitačních měření určili nakonec oblast s gravitační anomálií, podpovrchovou zónu méně hustou než vulkanická hornina. Jejich měření nakonec nalezla protáhlý kráter asi 100 metrů hluboký a asi 13 km široký a 17 km dlouhý. V Laosu se tak po hromadou vulkanických hornin ukrývá prastarý kráter po meteoritu. Dále čtěte: Nová chemická analýza ukazuje, že planeta Venuše je stále vulkanicky aktivní.