Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Jak se noví komáři a s nimi i nová onemocnění rozšíří na místa, kde nikdy předtím nežili? Kvůli klimatickým změnám a s nimi souvisejícími rostoucími teplotami.

Co nás podle studie čeká?

Co se v budoucnu stane? Podle odborníků je vysoký předpoklad toho, že v některých regionech budou během dalších let růst teploty, kvůli nimž bude hrozit přítomnost pro nás nových druhů komárů a s nimi zároveň i nová vážná onemocnění. Půjde prý hlavně o dva nejtypičtější komáry, a to komára egyptského (Aedes aegypti) a komára tygrovaného (Aedes albopictus). Podle odborníků se nemoci od komárů vyskytnou hlavně ve vysoce zalidněných městech a může jim pak hrozit dokonce velká epidemie. Jakto?

Kvůli tomu, že většina lidí se s novými nemocemi od nových komárů setká vůbec poprvé a jejich těla proti nim nebudou imunní. Odborníci doporučují rozšířit globální programy s cílem sledovat a omezovat výskyt komárů. Studii, kterou zveřejnil časopis PLOS Neglected Tropical Diseases, vytvořili odborníci z univerzity v Georgetownu.

Co budou noví komáři šířit?

Komár egyptský neboli komár tropický (Aedes aegypti) je původem z Afriky, ale rozšířil se do subtropických a tropických oblastí celého světa. Je přenašečem hned několika závažných onemocnění. Tento komár vás může nakazit virem Zika, horečkou dengue, žlutou zimnicí, nemocí chikungunya a dalšími onemocněními.

Komár tygrovaný (Aedes albopictus) pocházející z jihovýchodní Asie je přenášečem horečky dengue, žluté zimnice, viru Zika a také západonilské horečky. Odborníci varují hlavně před virem Zika a západonilskou horečkou, proti nimž doposud neexistuje efektivní očkování. Podle expertů je mnohem jednodušší zabránit výskytu komárů, než pak zabránit šíření již propuknuté nákazy.

O jednotlivých onemocněních

Západonilskou horečku způsobuje takzvaný západonilský virus, přenáší ho komáři tygrovaní. U zdravých osob nemoc často vyvolá jen příznaky připomínající chřipku. Nemoc ale může mít i závažný průběh, riziko hrozí hlavně dětem, starším osobám a lidem s oslabenou imunitou. Virus může způsobit encefalitidu či meningitidu a pacientům může hrozit i smrt. Inkubační doba je od 3 do 14 dnů. Účinný lék ani vakcína zatím neexistují. V posledních letech se virus, který byl dříve obvyklý zejména v tropických oblastech, šíří stále více na sever. Západonilská horečka je onemocnění způsobené virem, který se vyskytuje u mnoha druhů ptáků, častý je však výskyt i u některých druhů savců, například u koní. Na člověka virus přenášejí některé druhy komárů, těm se virus do těla dostává saním krve právě od tažných ptáků.

Horečka dengue, známá také jako „horečka lámající kosti“, může způsobit člověku velkou bolest, mnozí ji přirovnávají právě k lámání kostí. K symptomům nemoci patří horečka, bolesti hlavy, kožní vyrážka podobná spalničkám a bolesti svalů a kloubů. U některých lidí může horečka dengue ohrozit i život. Nemoc je dnes běžná ve více než 110 zemích a každý rok jí onemocní asi 50–100 milionů lidí. Vědci v současné době pracují na vývoji vakcíny a léků, které by působily přímo proti viru dengue. Zatím je ale proti nemoci jedinou prevencí použití repelentů a moskytiér.

Žlutá zimnice je nebezpečné virové krvácivé horečnaté onemocnění způsobující rozsáhlé epidemie a četná úmrtí především v oblastech Afriky a Jižní Ameriky, objevuje se však i v Severní Americe a Karibiku. Na nemoc existuje vakcína.

Zika virus způsobuje horečku zika, která se projevuje vysokými teplotami, vyrážkou, bolestmi hlavy a kloubů.

Hlavními projevy onemocnění Chikungunya je horečka, bolesti kloubů, hlavy a svalů, někteří nemocní pacienti mají také vyrážku, nevolnost, únavu, krvácení z nosu nebo dásní. Inkubační doba je 5 až 7 dní.

Jde nějak hrozbu nemocí zvrátit?

Podle odporníků k šíření komára tygrovaného přispívá hlavně globální oteplování a intenzivnější mezinárodní doprava. Upozorňují ale na to, že každý jedinec tohoto druhu komára není nutně přenašečem některého ze zmíněných virů, stává se jím pouze v případě, když nasaje krev infikovaného člověka, většinou mimo území Evropy.

Odborníci dávají lidem v boji s exotickými komáry naději a nabízí možné řešení, jak děsivé budoucnosti plných nebezpečných nemocí zabránit. Dle slov vědců by ale musel přijít ráznější postup vůči klimatickým změnám. Pokud se tak nestane, tak se kvůli globálnímu oteplování máme na co těšit.

Dosavadní výskyt exotických komárů v Evropě

Jak jsme na tom u nás v ČR?

Máme už exotické komáry na našem území? Od roku 2012 se komár tygrovaný ojediněle objevuje i v ČR, a to na Břeclavsku na jihu Moravy. Jeho výskyt je tam stále častější, doposud se neví, jestli u nás zimuje nebo jestli pořád přilétají noví jedinci komárů. Vůbec poprvé se pak dokonce přímo v ČR v září 2018 nakazili dva lidé západonilskou horečkou. Podle Národní referenční laboratoře pro arboviry se na našem území může západonilská horečka vyskytovat. Do Česka nemoc nejspíš zavlekli migrující ptáci, jenž přilétají ze saharské Afriky a od nich se nakazili i komáři. Jihomoravští epidemiologové v minulosti zjistili nákazu západonilskou horečkou u komárů během pravidelných kontrol.

Nákaza v Itálii a Řecku

Výskyt západonilské horečky v Evropě byl v roce 2018 mimořádně vysoký, nejvíce případů bylo zaznamenáno v Itálii. Loni se nakazily stovky lidí nejen v Itálii, ale také v Řecku či v balkánských státech. Podle krajské hygienické stanice Jihomoravského kraje se sídlem v Brně se jedná o logický vývoj situace vzhledem ke klimatickým podmínkám a distribuci výskytu západonilské horečky v Evropě.

Případ nákazy v Německu

Německo minulý týden ohlásilo první případ, kdy se přímo na německém území nakazil člověk západonilskou horečkou po štípnutí infikovaným komárem. Podle odborníků to souvisí se změnami klimatu, informovala o tom agentura DPA. Do té doby se vždy všichni nemocní nakazili virem jen při cestování nebo po kontaktu s nemocným zvířetem, ale ne na německém území. Výzkum vědců z německého Bayreuthu a Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí ve Stockholmu pak popsal, jaký vliv může mít klimatická změna na šíření některých nemocí od komárů. Odborníci se zabývali virem chikungunya a tvrdí, že pokud by se rychlost globálního oteplování ve světě zvýšila, bude nemoc běžně pronikat do jižní Evropy i Spojených států.

Francie zamořená exotickými komáry

Ani Francii se exotičtí komáři nevyhnuli. Zatímco v roce 2017 komár tygrovaný osídlil „jen“ 42 správních jednotek ve Francii, v roce 2018 jeho trvalý výskyt vědci zaznamenali už na 51 ze 101 francouzských departementů. Exotičtí komáři jsou nyní již ve více než polovině departementů ve Francii, a to včetně Paříže. Prý se už také vyskytují například v severním departementu Aisne, ten hraničí s Belgií. Od roku 2004, tedy prvního výskytu komára tygrovaného ve Francii, zaznamenaly úřady 22 případů nakažení virem dengue a 31 případů nakažení virem chikungunya přímo ve Francii. Informovala o tom agentura AFP. Dále čtěte: Létající klíště skutečně existuje. Vyskytuje se i v Čechách a má ostré drápky.