Proč se od ledovce v Antarktidě odtrhla obří ledová kra? Na vině není globální oteplování

Začátkem roku 2000 si prý prvně všimli trhliny v přední části ledovce
📷
Další 1 fotografie v galerii
 Země a Příroda 
03. října 2019 11:06 / Twitter
  1   0
Ledová kra, nesoucí název D-28, se 26. září letošního roku oddělila od Ameryho šelfového ledovce nacházejícího se v Antarktidě. Tato gigantická kra podle vědců z australského antarktického programu měří neuvěřitelných 1 636 km², přesněji jde o kus ledu o rozměrech 50 x 30 km. Informoval o tom deník The Guardian.

Velikost odtržené kry lze přirovnat například k ploše větší, než je rozloha velkoměst, jako je Londýn (1 572 km²) či třeba New York (1 214 km²). Podle expertů však nejde o projev globálního oteplování, ale o něco jiného. Není se tedy čeho obávat?

Ledovce na Antarktidě

Šelfové ledovce se nacházejí pouze ve čtyřech lokalitách, a to v Antarktidě, Grónsku, Kanadě a Arktidě. A co je vlastně šelfový ledovec? Jde o silnou plovoucí ledovou plošinu, jenž se tvoří tam, kde ledovce stékají dolů k pobřeží a na povrch oceánu. Šelfové ledovce mají tloušťku přibližně od 100 do 1000 m. Kde jich je nejvíce? Na Antarktidě je největší množství všech pevninských ledovců na Zemi, souhrnná plocha antarktických šelfových ledovců je odhadována na více než 1,5 milionu km².

Mezi největší ledovce v Antarktidě patří Rossův (s rozlohou asi 472 960 km²), Filchnerův-Ronneové (422 420 km²), Ameryho (62 620 km²) a Larsenův šelfový ledovec (48 600 km²). Glaciologové v posledních desetiletích pozorují soustavné poklesy rozloh ledovců, které jsou zapříčiněny vlivem tán a telení, někdy jsou svědky i úplného rozpadu některých z nich.

Ameryho šelfový ledovec a jeho pozorování

Ameryho šelfový ledovec je třetím největším ledovcem v Antarktidě a nachází se ve východní části Antarktidy mezi australskými výzkumnými stanicemi Davis a Mawson. Vědci z australského antarktického programu sledují lokalitu, kde se ledovec odtrhl, již řadu let.

Začátkem roku 2000 si prý prvně všimli trhliny v přední části Ameryho šelfového ledovce a tehdy předpověděli, že mezi lety 2010 a 2015 dojde k odlomení velkých kusů z něj. Tušili tedy, že se to nakonec stane, ale je to prý na jiném místě, než čekali. Vědci tento ledovec studují už od 60. let a v současné době na tomto místě pečlivě sledují každé jeho dění. Odtržení ledové kry zaznamenaly satelitní snímky.

Proč se ledovec odtrhl?

Podle vědců z australského antarktického programu odlomení kry nezpůsobilo globální oteplování, podle jejich slov jde o součást normálního procesu. Jde o takzvaný proces telení ledovců, což je přirozený jev, při němž dochází k deformaci souvislé vrstvy ledu a k odlamování kusů (obrovských i menších) ledu z čel ledovců. Tento proces většinou probíhá na čele ledové masy sahající až do vody, ale někdy je tak označeno i oddělování na souši. Cyklus telení se prý podle vědců opakuje jednou za 60 až 70 let.

Podle studie NASA a univerzitních vědců, jenž byla publikovaná 14. června 2013 v časopise Science, způsobuje většinu úbytku ledu z antarktických šelfových ledovců tání vlivem teplejší vody, která omývá jejich spodní plochu. Do té doby bylo za hlavní mechanismus ztráty hmoty z šelfových ledovců považováno právě telení. Pro hmotnostní bilanci šelfového ledovce je důležité jak hromadění sněhu na povrchu, tak i odtávání z dolního povrchu, led na spodní straně šelfového ledovce může ale také naopak přirůstat.

Hrozí zvýšení hladiny oceánů?

Vědci nevěří, že má toto odtržení ledovce co dočinění se změnami klimatu. Odborníci uklidňují, že v tomto případě se není čeho obávat. Upozorňují však na to, že v Antarktidě je samozřejmě řada událostí, kterými je třeba se zabývat. Podle vědců bude trvat ještě roky, než velká kra ledu roztaje úplně. Odlomení ledu podle jednoho z glaciologů nebude mít přímý dopad na hladinu moře, neboť ledovec již byl plovoucí, šlo by ho prý přirovnat ke kostce ledu ve sklenici vody.

Říká se, že tání plovoucího šelfového ledovce nebude zvyšovat hladiny moře, ale fyzikálně vzato malý vliv může mít. Ať už odlomení obří kry způsobilo globální oteplování či nikoliv, není vyloučené, že nemůže urychlit další tání. Právě na to totiž poukazuje vědecká studie, publikovaná v časopise Nature v červnu 2018, podle níž od roku 1992 v Antarktidě roztály asi 3 biliony tun ledu. Podle této studie může toto množství ledu zvednout hladiny oceánů asi o 8 milimetrů. Studie zjistila, že se za předchozích pět let tání zrychlilo. Dále čtěte: Tání ledovců v Grónsku je nebezpečné pro tažné psy i místní obyvatele.

Blanka Štiková | inStory.cz
Komentáře
Reklama

Mohlo by vás zajímat

tech

Zorientujte se při výběru sluchátek pod stromeček

Dům a zahrada

Pořizujete si kočku a nevíte, jaké jí dát jméno? Přinášíme vám ta nejoblíbenější

Cestování

Zimní eurovíkend v Helsinkách? I v tomto období žije město naplno a je co obdivovat

Zavřít reklamu