Odkud vlastně pochází člověk? Je možné, že kolébkou lidstva nebyla Afrika, ale Evropa
Nálezy z poloviny roku 2017 učiněné archeology v Řecku a Bulharsku i nález stopy jednoho z našich předků na Krétě totiž ukazují, že člověk by mohl pocházet nikoli z Afriky, ale z Evropy.
Čelist nalezená v řecké obci Pyrgos Vasilissis a stolička objevená v Bulharsku totiž vykazují podle vědců stáří přes sedm miliónů let a nález na Krétě je pak datován do doby před šesti milióny lety. Čelist a stolička pocházejí z hominida, kterému bylo dáno jméno Graecopithecus freybergi a nález je minimálně o 200 tisíc let starší, než fosilie nejstaršího nalezeného jedince na africkém kontinentu.
Přestože tyto nálezy ještě tak úplně neohrožují rozšířené tvrzení o počátcích evoluce lidstva, dokazují minimálně to, že se předchůdce dnešních lidí nacházel na evropském kontinentu o hodně dříve, než se původně předpokládalo.
„Byli jsme z výsledků sami překvapeni. Dosud byli dávní předci člověka známí pouze z oblastí v Africe, jižně od Sahary,” okomentoval nález jeden z členů výzkumného týmu. O zajímavých vykopávkách v Maroku, kde byly objeveny nejstarší fosilie druhu Homo sapiens, jsme psali zde.
Kdy a kde se vyvinuli nejstarší předci člověka, se dodnes nepodařilo uspokojivě objasnit. Nejbližším žijícím příbuzným lidí je šimpanz. Řada odborníků předpokládala, že se vývojové větve jeho předků a předků člověka oddělily před zhruba pěti až sedmi milióny lety v Africe.
Na základě analýzy usazenin, z nichž byly fosilie vykopány, určili vědci stáří dolní čelisti z Řecka na 7,175 miliónu let a zubu z Bulharska na 7,24 miliónu let. Jsou tak starší než doposud nejstarší známý rod hominidů Sahelanthropus, jehož pozůstatky se našly v Africe a jehož stáří se odhaduje na šest až sedm miliónů let.
Podle vědců je tak možné, že se vývojové větve člověka a šimpanze oddělily již mnohem dříve, než se myslelo, a to nikoli v Africe, ale právě ve východním Středomoří.