Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Obezita, či chcete-li otylost je stav, ve kterém přirozená energetická rezerva člověka, která je uložena v tukové tkáni, stoupla nad obvyklou úroveň a poškozuje zdraví. Obezita se rozděluje na tři stupně podle tzv. BMI (Body Mass Index). BMI představuje podíl hmotnosti v kilogramech a druhé mocniny výšky v metrech, přičemž obezita prvého stupně je vyjadřována indexem 30 až 34,9, druhý stupeň pak indexem 35 až 39,9 a třetí stupeň, někdy bývá označován za „morbidní“ obezitu, je vyjádřen indexem 40 a více BMI.
 
Nárůst počtu obézních na celém světě přičítají lékaři a vědci ve značné míře vlivům životního stylu. Nízká fyzická aktivita, vysokoenergetická strava, špatné složení složek potravy či chronický stres způsobují, že kila letí nahoru. Jenom v naší republice trpí různou mírou obezity přibližně každý třetí člověk. A obecně se předpokládá, že kolem roku 2030 bude více než padesát procent evropské populace trpět vyšším či nižším stupněm obezity. A rozhodně se nejedná pouze o problém estetický. Nakonec kalhoty či sukni si můžete vždy „povolit“, nebo si prostě začnete kupovat větší velikost.

Obezita je však podle odborníků hlavně závažné onemocnění, které zkracuje délku života průměrně o patnáct let. Kila navíc totiž nezatěžují jen naše klouby, ale celý organismus a přináší mnoho zdravotních rizik, jako jsou srdečně cévní onemocnění, metabolické poruchy, diabetes II. typu a některé typy rakoviny, především nádory střev a konečníku, ale také prsu a vaječníků. Léčba včetně doprovodných nemocí stojí jen v evropských státech ročně přibližně sedmdesát miliard eur!

Nyní vědci z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd přišli na způsob, jak s tímto problémem bojovat. Vyšli při svém výzkumu z přírodních neuropeptidů – malých organických molekul, které neurony v mozku využívají pro přenos informací, a které mimo jiné ovlivňují i příjem potravy.

Tým doktorky Maletínské vyšel při svém výzkumu z přírodních neuropeptidů – malých organických molekul, které neurony v mozku využívají pro přenos informací. Neuropeptidy ovlivňují různé funkce těla a mimo jiné i příjem potravy. Peptid je organická chemická sloučenina, která vzniká sloučením několika aminokyselin peptidovou vazbou. Mezi nejznámější patří například inzulin, oxytocin nebo endorfin. Lidé trpící obezitou si tohoto peptidu buď vyrábějí málo, případně u nich nefunguje, jak by měl. Vědci tento peptid dokázali uměle vyrobit, problém ale byl dostat ho do mozku, aby mohl začít působit. Tělo si totiž běžně tyto molekuly vytváří právě v mozkové tkáni a mimo mozek se peptidy velmi rychle rozkládají a nemají žádný účinek. O objevu, který nám může výrazně prodloužit život, jsme psali v tomto článku.
 
Neuropeptidy proto nejsou stavěné na to, aby uměly projít takzvanou hematoencefalickou bariérou, tedy jakousi membránou, která odděluje mozek od cévního systému v těle. Vědci se inspirovali jiným peptidem, který vylučuje žaludek. Ten má v přirozené formě na sobě navázanou mastnou kyselinu, která mu umožňuje proniknout přes hematoencefalickou bariéru. Mastné kyseliny jsou stavební látkou tuků a jejich navázáním na zmíněný peptid dostali čeští vědci látku, která se dostane až do mozku a cestou tělem neztratí svou účinnost. U člověka tak navodí pocit sytosti.
 
Nicméně i přes nové výzkumy a pokroky vědců stále platí stará známá poučka, že nechceme-li přibírat na váze, neměl by denní energetický příjem překračovat výdej. A pokud už jsme nějaké to kilo navíc nabrali, chceme-li zhubnout, musí být příjem nižší než výdej. Srozumitelně řečeno to znamená méně se cpát a více se hýbat!