Nejnovější

ADHD a ADD: Příznaky, průběh a účinná léčba

Při pokusech na myších se ukázalo, že lze nařídit přestárlým buňkám v těle, aby jednoduše spáchaly sebevraždu. Zvířata jsou pak schopna svůj život prodloužit o celou čtvrtinu normální délky života. To samé chtějí vědci vyzkoušet i na lidech.

V lidském těle je až 55 bilionů buněk. Každou chvíli vznikají nové a nahrazují ty přestárlé a opotřebované. Staré buňky obvykle zaniknou samy, nebo za pomocí bílých krvinek. Jenže čím jsme starší, tím je opotřebovaných buněk více a tělo je přestane stíhat „likvidovat“. Tím, že staré buňky v těle přetrvávají, se lidem zkracuje život. Staré buňky totiž způsobují různé záněty v těle a v DNA přestárlých buněk se hromadí mutace, které se pak mohou začít nekontrolovatelně dělit, čímž způsobují nádorová onemocnění.

Vědci z Minnesoty ale zhruba 70 procent těchto přestárlých buněk z těl laboratorních myší odstranili tím, že hlodavcům podávali látku, která v opotřebovaných buňkách zapínala gen spouštějící sebevražedný mechanismus. Nejen že „nové“ myši žili o 25-35 procent déle, ale navíc překypovaly zdravím. S pokusem začali vědci v době, kdy byl myším zhruba rok, což odpovídá u člověka věku u kolem čtyřiceti let. O jiné dlouhověkosti v přírodě jsme psali před časem

Vědci již založili společnost, která by měla vědecký postup aplikovaný na myších přizpůsobit i ke zkouškám na lidech. Je tedy možné, že bychom se mohli běžně dožívat v relativně dobrém zdraví přes sto let. Tím ovšem, zejména u nás, vzniká další otázka. Jak by takové prodloužení života ovlivnilo důchodový systém? A bez peněz se, jak známo, žije obtížně i při dožívání se výrazně nižšího věku. Chtěli bychom vlastně potom život prodlužovat?