Co určitě musíte vědět o slonech! Proč nemohou dostat rakovinu?
Slon patří mezi nejchytřejší zvířata na světě. Jeho mozek váží až 5 kilogramů. I pokud slona srovnáme s největšími tvory zvířecí říše, tedy s velrybami, je na tom slon lépe. Největší velryby sice váží asi dvacetkrát více než slon, ale jejich mozek je těžší jen dvakrát.
I porovnání s lidmi je zajímavé. Lidský mozek obsahuje asi 86 miliard nervových buněk, ten sloni až 257 miliard. Sloni jsou schopni mnoha emocí, umí se učit, pečovat o mláďata a to nejen o vlastni, používat nástroje, spolupracovat a chápat gesta.
Sloní chobot je vlastně přerostlý nos a horní pysk dohromady. Váží až 180 kilogramů a slon s ním dokáže plno věcí. Používá jej k dýchání, podává si jím potravu do tlamy, umí s ním lámat větve, použít jej jako sprchovací hadici a dokonce i sebrat ze země drobnou minci. Sloní chobot je velmi citlivý a na konci je zakončen hmatovými tělísky, takže je srovnatelný s prsty lidské ruky.
Říká se, že má paměť jako slon. Co je na tomto rčení pravdy? Sloni opravdu disponují vynikající pamětí. Ta je pro ně důležitá kvůli přežiti ve volné přírodě. Vedoucí samice si například pamatuje všechny zdroje vody v okolí, a tak v období sucha může skupinu neomylně dovést k napajedlu. Cvičení pracovní sloni si pak dokážou zapamatovat až 30 povelů nebo 26 obrazců. Na druhou stranu se to ale s glorifikací jejich paměti často přehání. Nejlepší pamětí v říši zvířat totiž pravděpodobně nedisponují sloni, ale delfíni, kteří dokážou rozeznat i zvuky, které třeba 20 let neslyšeli. O největších počtářích zvířecí říše si přečtěte v jiném článku.
Rovněž se říká, že slon je chytrý jako opice. A jak je na tom tedy se svojí inteligencí? Thajští vědci se to pokusili zjistit tak, že nádobu s potravou umístili za síť a přivázali jí na lano. Aby si sloni jídlo přisunuli, bylo nutné, aby takzvaně táhli za jeden provaz. Jak se k potravě dostat, pak velmi rychle pochopilo všech 12 účastníků experimentu. Nejmladší slonice Neua Un dokonce lano jen přišlápla a nechala veškerou dřinu na partnerovi. Sloni tak prokázali schopnost učení, spolupráce a řešeni problémů.
Další zvláštnosti je, že sloni slyší i nohama. Citlivé plosky chodidel jim totiž vedle uší pomáhají vnímat nízkofrekvenční zvuky vydávané jinými slony. Dokázal to průzkum odborníků ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii, kteří zkoumali slony v Keni a Namibii. Tím se také vysvětluje „šestý smysl" slonů vůči zemětřesení, vlně tsunami nebo náhlé povodni. Zkrátka sloni vnímají seismické vlny, neslyšitelné chvění země, pod svými citlivými chodidly a včas pak odejdou do bezpečí.
Proč sloni neonemocní rakovinou? I když žijí stejně dlouho jako lidé a jejich buňky se intenzivně dělí, téměř netrpí rakovinou. Ta postihuje až 25% lidí, ale jen 5% slonů. Vědci z univerzity v Utahu se snažili zjistit, proč tomu tak je. Studovali genom slonů afrických a přišli na to, že každý jedinec má od svých rodičů po dvaceti kopiích genu p53, kdežto člověk má jen jeden. O tom, jak dlouho provází lidstvo rakovina, jsme psali před časem. A právě gen p53 ochraňuje buňky před jejich poškozením, zejména pak rakovinným bujenim. Takže když budeme mít štěstí, podaří se vědcům najít lék na tuto zákeřnou chorobu právě díky slonům.
Ostatně vždyť slon je jako symbol štěstí a moudrosti vnímán už odpradávna.
